Aktuality

 

Češi holdují legálním drogám

Spotřeba čistého alkoholu stoupla na 14,4 litrů na osobu za rok, kouří více než pětina populace. To určitě není nic, čím bychom se měli chlubit.

„Veřejnost stále vnímá alkohol i tabák jako běžnou součást života a je k pití a kouření velmi tolerantní. Jedním z účelů preventivních aktivit je změna vzorců chování ve vztahu k alkoholu a zvýšení informovanosti dospělé populace o všech důsledcích plynoucích z pití a kouření,“ přibližuje smysl konání konference (proběhla 6.11.2018) Jarmila Vedralová, národní koordinátorka pro protidrogovou politiku.

Češi a alkohol
Aktuální data z drogové výroční zprávy v roce 20171 ukazují, že se 900 tisíc dospělých osob nachází ve vysokém riziku vzniku problémů spojených s alkoholem. Denních konzumentů alkoholu je přibližně 600 tisíc, z toho 100 tisíc konzumuje nadměrné dávky alkoholu denně. Přičemž denní konzumace alkoholu zůstává dlouhodobě mezi muži na výrazně vyšší úrovni.
Alkohol je tradiční návyková látka, kterou považujeme za běžnou součást našich jídelníčků a společenské zábavy. V ČR jednoznačně vede pivo, které u nás pije 87 % mužů a 59 % žen. Muži průměrně za týden vypijí 9 sklenic piva (o objemu 0,5 l), ženy průměrně 2 sklenice. Co se týče frekvence pití piva, muži nejčastěji konzumovali pivo 3–4krát v týdnu, ženy 1–2krát.

Pokud by vás zajímalo víc nejen o alkoholu a tabáku, je možné se podívat na celou "Výroční zprávu o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2017", kterou každoročně publikuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Zveřejnění kompletních dat za r. 2017 proběhne v prosinci 2018. www.drogy-info.cz

Zdroj: Tisková zpráva Úřad vlády České republiky, Odbor protidrogové politiky vydaná 6.11.2018


Přijímáme dostatek vitamínu D stravou?

Opakovaně je upozorňováno na zjištění, že přívod vitaminu D dietou je pro populaci v ČR relativně nízký. Je tomu tak i v dalších okolních zemích. Dříve se věřilo, že 5 ug na osobu a den (= 200 IU) dostačuje k pokrytí potřeb organizmu, protože zbytek si tělo vytvoří po ozáření kůže UVB paprsky slunce. Nové poznatky ale ukazují, že k dosažení minimální vhodné koncentrace vitaminu D v krevním séru ( 50 nmol 25-hydroxyvitamínu D / litr) je potřeba přijmout dietou asi 20 ug vitaminu D (= 800 IU).

Řada informací je zveřejněna na webových stránkách SZÚ:  
http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/vitamin-d-v-potravinach

A určité mapování, zda na trhu najdeme potraviny obohacené (fortifikované) vit.D před časem provedlo CZVP SZÚ (viz stránka SZÚ k vitaminu D) a informace využil i server Vitalia (https://www.vitalia.cz/clanky/velky-prehled-potraviny-obohacene-vitaminem-d/)


Cukry v „mléčných výrobcích“ verzus „nová pamlsková vyhláška“

V praxi se potvrdilo, že pokud se populaci předloží restrikce kdekoli a čehokoli větší než zhruba 10 % oproti stávajícímu stavu, vzepře se. A to se také stalo u pamlskové vyhlášky ... tak nějak začíná komentář Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ. V textu se pak snaží vysvětlit, kde a jak se vzali nové limity, které jsou momentálně povoleny... to si přečtěte v článku.

Zajímavá je i tato skutečnost : Regulace má jednu důležitou vlastnost. Definuje nepřekročitelné (maximální) limity tak, aby se pokud možno zvrátil nepříznivý vývoj ve vztahu ke zdraví dětí, které asi nikomu není lhostejné. V praxi ale současně znamená, že si ředitel školy pořád může sám ve smlouvě s poskytovatelem služeb vymínit i přísnější podmínky, než uváděla vyhláška č. 282/2016 Sb., či nyní její novela č. 160/2018 Sb. Nemá proto moc cenu diskutovat o tom, že doporučené limity měly být přísnější. Ředitel si je tak může zpřísnit. Je pak otázkou, zda se nějaký takový ředitel najde. Možná by diskuze mohla být více o přístupu právě škol a ředitelů (resp. obecně celé společnosti), že jsou-li někde dány limity, tak to neznamená, že se musí využít na 100%