Aktuálně prokázaná důležitá spojitost mezi vitamínem D a průběhem infekce SARS-CoV-19

Posledních několik let téměř exponenciálně narůstá vědecké evidence o tom, jak nesmírně důležitou a klíčovou roli hraje dostatečná hladina vitamínu D prakticky ve všech otázkách lidského zdraví.

Ať už se jedná o přímé či zprostředkované působení, vitamín D, resp. jeho aktivní forma 1,25(OH)2D zasahuje do většiny metabolických procesů v lidském těle.
Velmi významně se účastní mj. procesů buněčné diferenciace a proliferace (dělení a „specializace“ buněk), apoptózy (řízené smrti buněk), regulace krevního tlaku a KVO zdraví, metabolismu vápníku a fosforu, mnoha endokrinních funkcí (zejména regulace inzulinu ve vztahu k diabetu I. a II. typu) a prakticky všech imunitních funkcí.
Téměř všechny lidské (somatické) buňky obsahují receptor pro vitamín D (VDR) a odhaduje se, že vitamín D se přímo účastní v expresi více než 500 různých genů v lidském genomu.

Působení tohoto „slunečného vitamínu“ v našem organismu je skutečně ohromné a do pozornosti prakticky všech medicínskych oborů, resp. oborů zabývajících sa otázkami lidského zdraví (včetně výživového poradenství) se tak dostává důležitá potřeba edukovat širokou veřejnost o jeho dostatečném příjmu, či lépe řečeno o jeho dostatečné hladině v organismu v průběhu celého roku.

Vzhledem k tomu, že většina aktivní formy vitaminu D (tj. kalcitriol) v organizmu pochází z expozice slunečnímu záření (UV-B lúče aktivují ve vrchní části pokožky zvané epidermis molekulu 7-dehydrocholesterol a ten se dále metabolizuje v játrech a ledvinách na aktivní metabolity), vyvstává zde hned několik zásadních problémů jeho dostatečné hladiny v průběhu celého roku.

Tím prvním je, že v našich geografických podmínkách (s menšími rozdíly platí prakticky pro celou Evropu) není možné získat vitamín D ze slunce od cca 15.října až do cca 21. dubna !!
Důvodem je příliš vzdálená pozice slunce vzhledem k naší lokaci (tj. více než 50° nad horizontem), která neumožňuje dostatečný přestup UV-B záření přes ozonovou vrstvu.
V celém tomto období jsme tedy odkázaní především na zásoby vitamínu D v játrech (kalcidiol), které jsme (ne)načerpali v průběhu jarních a letních měsíců.
Další běžnou formu příjmu vit.D (podstatnou spíše v zimních měsících) představují samozřejmě některé potraviny (zejména vejce, játra, maso a některé houby), a v případě více osvícených jedinců také jeho doplňková forma (opět zejména v zimních měsících a ideálně na základě laboratorní diagnostiky!).

Druhý velmi častý a zásadní problém představuje aktivní či pasivní vyhýbání se slunečnému záření, paradoxně hlavně v letních měsících, kdy má na syntézu vit.D vůbec vliv.
Je zdokumentováno, že už 45-60 minut expozice jarnímu, resp. letnímu slunečnému záření kdy má dostatečnou intenzitu ativuje přibližně 20 tisíc mezinárodních jednotek (IU) vitamínu D (v přepočtu cca 500 μg). /Nad tuto jednorázovou hladinu se deaktivuje receptor pro vitamín D v podkoží a jeho další tvorba (a tedy ani případné předávkování) není možné./
Pouze pro srovnání, denní doporučený příjem vitamínu D ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) přestavuje 15 μg (cca 600 IU) s menšími rozdíly pro všechny věkové skupiny od 1 roku věku.

Expozice slunečnému záření tak představuje zásadní faktor dostatečné saturace celého organismu vitamínem D pro mnoho jeho funkcí.

Mnoho lidí však tráví celé dny v uzavřených prostorách (běžné sklo neumožňuje prostup UV-B záření a tedy aktivaci vitamínu D), na otevřeném prostranství se slunci spíše vyhýbají či přímo používají ochranné faktory blokující aktivaci vitamínu D (už faktor 8 redukuje produkci vit.D v pokoží o cca 97 % !).
Nejvíce ohroženou skupinou jsou v tomto kontextu zejména senioři, kteří často tráví většinu času doma (v průběhu koronavirové epidemie obzvlášť!), příp. hospitalizováni v zařízeních bez každodenního kontaktu se slunečným zářením, což jejich deficit a následně zvýšené riziko různých zdravotních komplikací pouze prohlubuje.

Oba tyto faktory se zásadním způsobem podílí na vzniku a prohlubování deficitu vitamínu D, jenž v současnosti dosahuje celosvětových epidemických rozměrů.
Dle různých průzkumů se nedostatečná hladina vitamínu D (= koncentrace kalcidiolu v séru <50 μg/L, resp. < 160 nmol/L) týká cca 30-80 % populace celosvětově!

Zpráva americké CDC (Center for Disease Control and Prevention) z roku 2017 udává, že až 32 % dětí a dospělých má hluboký deficit vitamínu D v séru (koncentrace metabolitu 25(OH)D < 20 ng/mL).


Vitamín D a SARS-CoV-19

Na počátku koronavirové epidemie v lednu 2020 nebyla ještě role vitamínu D v prevenci či léčbě probíhající infekce dostatečně známa a prozkoumána.
Mnoho výzkumníků se intuitivně domnívalo, že stejně jako u většiny dalších nemocí, i zde bude hrát dostatečná hladina vit.D důležitou roli.

Jak uvádí a cituje v rozhovoru MUDr. Petr Podroužek, odborný ředitel EUC Laboratoří, „je prokázáno, že nízké hladiny vitaminu D v krvi jsou spojeny se zvýšeným rizikem virových a bakteriálních respiračních onemocnění, výskytu astmatu i tuberkulózy. Vitamin D má zásadní roli v mechanismu spouštění obrany organismu a stimulaci imunitní odpovědi.“
Zároveň zde cituje studii z roku 2017, která vyhodnocovala data 11 000 účastníků ze 14 zemí, a která jasně prokázala, že vitamin D, resp. jeho dostatečná hladina v organizmu snižuje riziko onemocnění respiračními infekcemi mj. tím, že zvyšuje hladiny mikrobiálních peptidů (přírodních substancí s efektem antibiotik) v plicích.

Přesto většina renomovaných odborníků a popularizátorů zastávalo v rámci svých doporučení velmi opatrný postoj, zejména kvůli již zdokumentované aktivitě vitamínu D na zvýšenou expresi ACE2 receptoru (angiotensin-converting enzyme 2). Ten totiž představuje jednu z hlavních vstupních bran koronaviru do buňky. Jinými slovy, zvýšené hladiny vitaminu D (zrovna tak jako vitaminu A) by teoreticky mohli vést k vyšší pravděpodobnosti infekce koronavirem.
Také proto se až donedávna mnoho autorit na poli výživy odklánělo od doporučování vyšších dávek vit.D a vit.A.

Nyní však dvě velmi recentní studie z Anglia Ruskin University v Cambridge, resp. Northwestern University v USA (shodou okolností obě publikovány 7.5.2020) zcela nezávisle na sobě poukazují na velmi těsnou spojitost mezi koncentrací vitamínu D (metabolitu 25(OH)D v séru) a úmrtností na korovirovou infekci v 10, resp. 20 různých sledovaných krajinách.

Vědci z Anglia Ruskin University v Cambridge analyzovali data pacientů z 10 různých krajin – Čína, Francie, Německo, Itálie, Irán, Jižní Korea, Švýcarsko, Španělsko, UK, a USA.
Výsledkem této analýzy byla velmi těsná spojitost mezi nízkou hladinou vitamínu D a hyperaktivním imunitním systémem. Takto nepřiměřená aktivita imunitního systému na nákazu virem, jak je známo, vedla u mnoha pacientů k tzv. cytokínové bouři a tím v mnoha případech i fatálnímu průběhu virové infekce.
Je jasně prokázáno, že vitamín D moduluje adekvátní odpověď bílých krvinek na přítomný patogen a tím mj. předchází nadměrnému vylučování prozánětlivých cytokínů.

Ačkoliv se může zdát, že jak přímořské Španělsko, tak velmi zasažená Itálie je na tom se „sluněním“ a „D-čkem“ výborně, opak je pravdou a drtivá většina zemřelých pacientů měli v rámci studií velmi nízké hladiny vit.D v séru!
Nejvyšší koncentrace vit.D byly přitom naměřeny v krajinách severní Evropy, zejména díky časté konzumace oleje z tresčích jater a suplementaci vit.D v doplňcích stravy, tedy také z důvodu mnohem větší osvěty a informovanosti široké veřejnosti a důležitost vitamínu D v lidském organismu obecně.

K obdobným výsledkům dospěla také studie z Anglia Ruskin University v USA, která analyzovala data až 20 různých krajin celosvětově.
Opět stejný závěr – pacienti s těžkým průběhem koronavirové infekce (tzv. cytokinová bouře), resp. pacienti kteří podlehli virové nákaze měli nedostatečnou hladinu vitamínu D v krevním séru.

I navzdory tomu, že se v rámci provedených analýz jedná o korelaci (nepotvrzuje ze své podstaty príčinný vztah), jak zmiňují autoři těchto studií, vzhledem ke známým mechanizmům působení vit.D v imunitním systému a také velmi silné spojitosti těchto faktorů musíme uvažovat o nesmírně důležité roli vit.D v prevenci a léčbě koronavirové infekce.

ZÁVĚR

Dle současné evidence se zdá, že dostatečná hladina vitamínu D (koncentrace 25(OH)D > 50 ng/mL) hraje naprosto klíčovou roli mimo jiné pro správnou odpověď imunitního systému na přítomný vir a probíhající infekci.
Tento mechanizmus prevence tzv. cytokinové bouře je přitom s největší pravděpodobností „pouze“ jedním z mnoha, jak vitamín D chrání naše zdraví.

V souladu s veškerou dostupnou evidencí nejen v souvislosti s koronavirem je zcela na místě doporučit VŠEM lidem a zejména velmi rizikové skupině seniorů KAŽDODENNÍ pobyt na slunci aspoň 60 minut s dostatečně poodhalenou pokožkou, tj. aspoň 50 % nijak chemicky neošetřené! plochy těla.

Vzhledem k současnému ročnímu období a dostatečně blízké pozici slunce k naší lokalitě tak dojde k aktivaci dostatečně vysokých hladin vit.D k saturaci všech potřebných metabolických procesů, příp. k vyrovnání již stávajícího deficitu už v průběhu několika dní.

Další zásadní faktor v kontextu zdravotní prevence představuje také samotné vystavování se rozličnému UV-spektru ze slunečných paprsků.

Najděte si proto všichni v průběhu dne a ideálně v poledne kdy je záření nejsilněší aspoň hodinku čas na slunění. Buďte si jisti, že se vám tělo odvděčí na mnoha frontách vašeho fyzického i duševního zdraví.