Na těsnou spojitost mezi dostatečnou hladinou vit. D v organismu a infekčností, resp. smrtností na COVID-19 v předchozích měsících poukázalo několik velkých observačních studií.
Všechny shodně poukazovali na to, že nedostatečná, resp. deficitní hladina vit. D v těle pod hodnotou 30 ng/mL byla až v 88 %, resp. 96 % spojena s těžkým či fatálním průběhem infekce virem COVID-19.
Již velmi dlouho je známo, že vitamín D se spoluúčastní či přímo zabezpečuje v lidském organismu ohromné množství životně důležitých funkcí.
Ať už se jedná o přímé či zprostředkované působení, vitamín D, resp. jeho aktivní metabolit 1,25(OH)2D zasahuje do většiny metabolických procesů v lidském těle.
Velmi významně se účastní mj. procesů buněčné diferenciace a proliferace (dělení a „specializace“ buněk), apoptózy (řízené smrti buněk), regulace krevního tlaku a KVO zdraví, metabolismu vápníku a fosforu, mnoha endokrinních funkcí (zejména regulace inzulinu ve vztahu k diabetu I. a II. typu) a prakticky všech imunitních funkcí.
Téměř všechny lidské (somatické) buňky obsahují receptor pro vitamín D (VDR) a odhaduje se, že vitamín D se přímo účastní v expresi více než 500 různých genů v lidském genomu.
Většina vit. D v lidském organismu pochází z vlastní (endogenní) produkce, avšak pouze za předpokladu expozice slunečnímu záření.
UV-B paprsky ze slunce totiž aktivují ve vrchní části pokožky zvané epidermis molekulu 7-dehydrocholesterol a ten se dále metabolizuje v játrech a ledvinách na aktivní metabolity.
ALE … vzhledem k tomu, že přibližně až polovinu roku (od cca 15 října do cca 21 dubna) nelze v našich geografických podmínkách (s menšími rozdíly platí prakticky pro celou Evropu) aktivovat syntézu vit. D vlivem slunečného záření, a zároveň, v období kdy je to možné, se většina lidí před sluncem schovaná v uzavřených prostorech (UV-B paprsky ze slunce neproniknou skrze sklo, samozřejmě jejich vliv významně redukují i ochranné faktory), je dle různých statistik drtivá většina evropské populace deficitní na vit. D (= hladina 25(OH)D v krvi pod hodnotou 30 ng/mL) v průběhu celého roku (!!).
Studie proběhla na Univerzitě Reina Sofía ve španělské Córdobe. a zahrnovala celkem 76 pacientů nakažených virem COVID-19.
Ačkoli se nejedná o standardní postup, všichni pacienti byli léčeni hydrochlorochínem a azitromicínem, pokud bylo potřeba také širokospektrálními antibiotiky.
Pacienti byli poté náhodnou randomizací rozděleni do tří skupin – se suplementací vit. D (25 pacientů), bez suplementace (25 pacientů) a kontrolní skupinu (26 pacientů).
Suplementace vitamínem D probíhala orální formou „klasického“ kalcidiolu (25(OH)D) a 25-hydroxivitamínu D. V prvním případě se jedná o formu běžně přítomnou ve stravě a doplňcích stravy, v tom druhém jde o pokročilejší principiální formu vit.D běžně cirkulující v transportní krvi, které se také měří v rámci vyšetření (u nás na samoplátce).
Léčebná dávka v rámci studie byla 532 mcg (v přepočtu cca 21 280 IU) vit.D v první den hospitalizace, poté dávka 266 mcg (cca 10 640 IU) dalších 6 dní, a nakonec 266 mcg jako „udržovací“ dávka až po dobu hospitalizace na JIP (tím byl experiment ukončen) či úmrtí (tím pochopitelně také).
* IU = mezinárodní jednotka, 1 IU = 0,025 mcg/μg … 1 mcg = 40 IU
** různé výživové či medicínské autority uvádějí horní hranici suplementace vitamínem D na úrovni 50 000 IU denně, po které je vysoké riziko akutní toxicity.
Pacienti v rámci studie, také pravděpodobně vzhledem k nedostatečné hladině vit.D v organismu neutrpěli žádné vedlejší příznaky z takto vysoké jednorazové dávky.
Až u 50 % pacientů z kontrolní skupiny (13 pacientů) došlo k hospitalizaci na JIPce. Pouze u 2 % pacientů ve skupině se suplementací vit.D (1 pacient) byla nutna hospitalizaci na JIPce.
Vyjádřeno relativním rizikem, suplementace vit. D snížila riziko hospitalizace na JIPce až 25 krát.
Dle různých mezinárodních autorit (Institute of Medicine, Vitamin D Council, Endocrine Society) se optimální hladina vit. D, resp. jeho aktivního metabolitu 25(OH)D v séru pohybuje v rozmezí 35-45 ng/mL., resp. u některých až v rozmezí 55-65 ng/mL.
Výzkumníci dle dostupných dat předpokládají, že průměrná hladina vit. D napříč španělskou populací se v období provádění studie pohybuje někde kolem 16 ng/mL – tedy velmi nízko !!
Jednorázová dávka v rámci této studie až 106 tisíc IU vit. D tak v tomto případě znamenala pravděpodobně zvýšení plasmatické hladiny vit. D až o cca 10 ng/mL.
Další dávky 53 tisíc IU tak znamenali pravděpodobně zvýšení plasmatické hladiny vit. D až na požadovaných 30-40 ng/mL, což pravděpodobně znamenalo už postačující hladinu pro důležitý preventivní, resp. léčebný účinek v lidském organismu.
Ačkoliv se z pohledu vzorku pacientů jedná o poměrně malou studii, jednoznačně a statisticky významně prokazuje velmi důležitou spojitost mezi vit.D a COVID-19 a to nejen v ohledu preventivním, ale také léčebném !
Tyto výsledky jsou konzistentní s dalšími již v minulosti provedenými observačními studiemi, které jasně poukazují na vysokou mortalitu na COVID-19 u pacientů s nedostatečnou, resp. deficientní hladinou vit.D v organismu.
Dle prezentované studie i dosud dostupné evidence se jasně jeví, že dostatečná hladina vit. D v organismu dána koncentrací 25(OH)D > 30 ng/mL a zřejmě v ideálním případě > 40 ng/mL hraje naprosto klíčovou roli mimo jiné v prevenci a nově i léčbě (!) nákazy virem COVID-19.
Ačkoli v žádném případě (!) nedoporučujeme užívání tak vysokých dávek vit. D z doplňků stravy (či jinak), v souladu s veškerou dostupnou evidencí a nejen kontextu „koronavirové epidemie“ je zcela na místě doporučit naprosto VŠEM lidem KAŽDODENNÍ pobyt na slunci aspoň po dobu 60 minut s dostatečně poodhalenou pokožkou (tj. aspoň 50 % nijak chemicky neošetřené! plochy těla)
Vzhledem ke stále dostatečně blízké pozici slunce k naší lokalitě (až do cca 21.10.) tak zejména v poledních hodinách dojde k žádoucí aktivaci vit. D v podkoží a postupnému navyšování hladin vit. D v organismu.
Takto adekvátní hladina poté prokazatelně zabezpečuje ohromné množství důležitých metabolických procesů, včetně nervových, endokrinních či imunitních.
Je zdokumentováno, že už cca 45-60 minut expozice slunečnému záření v období květen-říjen (tj. pozice slunce více než 50° nad horizontem vzhledem k naší lokaci) ) zabezpečí aktivaci přibližně až 20 tisíc IU vitamínu D (v přepočtu cca 500 μg) v organismu.
Nad tuto jednorázovou hladinu se deaktivují receptory pro vitamín D v podkoží a jeho další tvorba a tedy ani případné předávkování vlivem slunečného záření není možné !