Aktualita: Nové cesty, jak káva ovlivňuje naše zdraví a výkonnost.

O faktických zdravotních benefitech pití kvalitní kávy dnes již nemůže být žádných pochyb. Prokazuje to mj. také systematická přehledová studie až 218 meta-analýz (!) z roku 2017, která datuje až 84 možných zdravotních benefitů pití kávy (mezi nimi účinky antioxidační, neuroprotektivní, onkoprotektivní, antidiabetické, antiaging, a mnoho dalších).

Ačkoliv je káva bohatým zdrojem kofeinu (cca 40-60 mg na 1 šálek v závislosti zejména na způsobu přípravy), redukovat jí pouze na tento jeden alkaloid je přinejmenším velmi ignorantské.
Kvalitní (tzn. v dobrých podmínkách pěstovaná, šetrně pražená a správně skladovaná) káva je zdrojem desítek různých biologicky aktivních látek (mezi nimi kyselina chlorogenová, kyselina kávová, kvercetín, kyselina chinová, kafestol, kahweol, trigonelín, fenylindan …), jejichž účinky stále podléhají intenzivnímu výzkumu na mnoha doménách lidského organismu (fungování energetického metabolismu, orgánových funkcí, oběhového systému, atd.)

Poměrně čerstvá studie publikovaná v říjnu 2018 prokázala další významné neuroprotektivní a nootropické účinky specifické látky, resp. skupiny látek obsažených v kávě, konkrétně jde o fenylindany (vznikají při pražení kávy, *v zelené nepražené kávě je tedy nehledejte), které blokují tvorbu a kumulaci tau proteinu a amyloidu beta – tedy dvou hlavních faktorů podílejících se na vzniku a rozvoji Alheimerovy demece i Parkinsonovy choroby. 

Tento efekt potvrzuje také další studie, v rámci které pití 3-5 šálek kávy denně vedlo ke snížení rizika rozvoje Alzheimerovy demence až o 65 %. 
Samotný mechanismus jakým k tomuto efektu dochází je však, jak autoři v článku sami přiznávají, stále neznámý. Drtivá většina uvedených (a mnoha dalších) zdravotních benefitů pití kávy totiž plyne ze vzájemné interakce dalších přítomných biologicky aktivních látek, které k tomu navíc nepůsobí lokálně, ale systematicky!
Jinými slovy, o plejotropním působení kávy na naše zdraví toho z pohledu vědy a výzkumu stále více nevíme, než víme.
Jak nakonec pokorně uvádějí ve své práci autoři studie z University Health Network:„Matka příroda je mnohem lepší chemik než jsem my“.

Přesto je ve světle vědy a především empirického zkoumání naprosto zřejmé, že pro většinovou populaci (kteří nemají geneticky zakotvené problémy s metabolismem kofeinu či jiných látek bohatě obsažených v kávě) představuje pravidelné pití kvalitní a dobře připravené kávy významný zdravotně protektivní a preventivní nástroj k udržování jejich fyzické i mentální výkonnosti.

*jednou z nejdůležitějších, nejsofistikovanějších a vůbec nejzajímavějších součástí „světa kávy“ je právě její pražení. Způsob, jakým se kává upraží do značné míry rozhoduje o její chuti, vůni a především také biologické dostupnosti mnoha přítomných látek (v nepražené kávě není mnoho zmíněných pozitivních látek biologicky využitelných). Vhodné je tedy vyhledávat kávu praženou při nižších teplotách a delší dobu (tzv. jemně pražená), čímž se může plně rozvinout přirozená chuť dané odrůdy a také její potenciální zdravotní působení. Zároveň se tímto způsobem pražení redukuje obsah mnoha rizikových látek (akrylamid, AGE´s …). Takovou kávu najdete spíše v menších a lokálních pražírnách a kavárnách, kde Vám jí navíc správně připraví. Naopak, masoví komerčně nejznámější výrobci kávy jí praží zpravidla krátkou dobu a při vysokých teplotách (z časových a ekonomických důvodů). Tato káva sa poté často zpětně deodorizuje či jinak „ochucuje“, čímž se standardizuje její chuť na jednotnou škálu. Káva pražená „v menším“ je zpravidla chuťově vždy více méně jiná, co je na ní pro milovníky kávy vlastně vůbec to nejzajímavější.