Coronavirus-and-sunlight-UVC-virus-sunlight-coronavirus-news-1273421

Potvrzeno! Vitamín D má skutečně léčebný potenciál u nákazy virem COVID-19

Na těsnou spojitost mezi dostatečnou hladinou vit. D v organismu a infekčností, resp. smrtností na COVID-19 v předchozích měsících poukázalo několik velkých observačních studií.
Všechny shodně poukazovali na to, že nedostatečná, resp. deficitní hladina vit. D v těle pod hodnotou 30 ng/mL byla až v 88 %, resp. 96 % spojena s těžkým či fatálním průběhem infekce virem COVID-19.

Již velmi dlouho je známo, že vitamín D se spoluúčastní či přímo zabezpečuje v lidském organismu ohromné množství životně důležitých funkcí.
Ať už se jedná o přímé či zprostředkované působení, vitamín D, resp. jeho aktivní metabolit 1,25(OH)2D zasahuje do většiny metabolických procesů v lidském těle.
Velmi významně se účastní mj. procesů buněčné diferenciace a proliferace (dělení a „specializace“ buněk), apoptózy (řízené smrti buněk), regulace krevního tlaku a KVO zdraví, metabolismu vápníku a fosforu, mnoha endokrinních funkcí (zejména regulace inzulinu ve vztahu k diabetu I. a II. typu) a prakticky všech imunitních funkcí.
Téměř všechny lidské (somatické) buňky obsahují receptor pro vitamín D (VDR) a odhaduje se, že vitamín D se přímo účastní v expresi více než 500 různých genů v lidském genomu.

Většina vit. D v lidském organismu pochází z vlastní (endogenní) produkce, avšak pouze za předpokladu expozice slunečnímu záření.
UV-B paprsky ze slunce totiž aktivují ve vrchní části pokožky zvané epidermis molekulu 7-dehydrocholesterol a ten se dále metabolizuje v játrech a ledvinách na aktivní metabolity.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je image-1024x620.png.

ALE … vzhledem k tomu, že přibližně až polovinu roku (od cca 15 října do cca 21 dubna) nelze v našich geografických podmínkách (s menšími rozdíly platí prakticky pro celou Evropu) aktivovat syntézu vit. D vlivem slunečného záření, a zároveň, v období kdy je to možné, se většina lidí před sluncem schovaná v uzavřených prostorech (UV-B paprsky ze slunce neproniknou skrze sklo, samozřejmě jejich vliv významně redukují i ochranné faktory), je dle různých statistik drtivá většina evropské populace deficitní na vit. D (= hladina 25(OH)D v krvi pod hodnotou 30 ng/mL) v průběhu celého roku (!!).

When You're Extra Sensitive to Sunlight: What You Need to Know ...


Dne 29.8.2020 byla v žurnále The Journal of Steroid Biochemistry and Molecular Biology publikována vůbec první RCT studie (randomizovaná kontrolovaná studie) tohoto typu, která kauzálně prokázala vliv suplementace vitaminem D na léčbu infekce virem COVID-19.

Studie proběhla na Univerzitě Reina Sofía ve španělské Córdobe. a zahrnovala celkem 76 pacientů nakažených virem COVID-19.

Ačkoli se nejedná o standardní postup, všichni pacienti byli léčeni hydrochlorochínem a azitromicínem, pokud bylo potřeba také širokospektrálními antibiotiky.

Pacienti byli poté náhodnou randomizací rozděleni do tří skupin – se suplementací vit. D (25 pacientů), bez suplementace (25 pacientů) a kontrolní skupinu (26 pacientů).

Suplementace vitamínem D probíhala orální formou „klasického“ kalcidiolu (25(OH)D) a 25-hydroxivitamínu D. V prvním případě se jedná o formu běžně přítomnou ve stravě a doplňcích stravy, v tom druhém jde o pokročilejší principiální formu vit.D běžně cirkulující v transportní krvi, které se také měří v rámci vyšetření (u nás na samoplátce).

Léčebná dávka v rámci studie byla 532 mcg (v přepočtu cca 21 280 IU) vit.D v první den hospitalizace, poté dávka 266 mcg (cca 10 640 IU) dalších 6 dní, a nakonec 266 mcg jako „udržovací“ dávka až po dobu hospitalizace na JIP (tím byl experiment ukončen) či úmrtí (tím pochopitelně také).
* IU = mezinárodní jednotka, 1 IU = 0,025 mcg/μg … 1 mcg = 40 IU
** různé výživové či medicínské autority uvádějí horní hranici suplementace vitamínem D na úrovni 50 000 IU denně, po které je vysoké riziko akutní toxicity.
Pacienti v rámci studie, také pravděpodobně vzhledem k nedostatečné hladině vit.D v organismu neutrpěli žádné vedlejší příznaky z takto vysoké jednorazové dávky.

VÝSLEDEK? … TÉMĚŘ ABSOLUTNÍ VYLOUČENÍ RIZIKA HOSPITALIZACE NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE

Až u 50 % pacientů z kontrolní skupiny (13 pacientů) došlo k hospitalizaci na JIPce. Pouze u 2 % pacientů ve skupině se suplementací vit.D (1 pacient) byla nutna hospitalizaci na JIPce.

Vyjádřeno relativním rizikem, suplementace vit. D snížila riziko hospitalizace na JIPce až 25 krát.

Dle různých mezinárodních autorit (Institute of Medicine, Vitamin D Council, Endocrine Society) se optimální hladina vit. D, resp. jeho aktivního metabolitu 25(OH)D v séru pohybuje v rozmezí 35-45 ng/mL., resp. u některých až v rozmezí 55-65 ng/mL.

Výzkumníci dle dostupných dat předpokládají, že průměrná hladina vit. D napříč španělskou populací se v období provádění studie pohybuje někde kolem 16 ng/mL – tedy velmi nízko !!

Jednorázová dávka v rámci této studie až 106 tisíc IU vit. D tak v tomto případě znamenala pravděpodobně zvýšení plasmatické hladiny vit. D až o cca 10 ng/mL.
Další dávky 53 tisíc IU tak znamenali pravděpodobně zvýšení plasmatické hladiny vit. D až na požadovaných 30-40 ng/mL, což pravděpodobně znamenalo už postačující hladinu pro důležitý preventivní, resp. léčebný účinek v lidském organismu.

Ačkoliv se z pohledu vzorku pacientů jedná o poměrně malou studii, jednoznačně a statisticky významně prokazuje velmi důležitou spojitost mezi vit.D a COVID-19 a to nejen v ohledu preventivním, ale také léčebném !

Tyto výsledky jsou konzistentní s dalšími již v minulosti provedenými observačními studiemi, které jasně poukazují na vysokou mortalitu na COVID-19 u pacientů s nedostatečnou, resp. deficientní hladinou vit.D v organismu.

Sun Gazing | The Sacred Wai


ZÁVĚR

Dle prezentované studie i dosud dostupné evidence se jasně jeví, že dostatečná hladina vit. D v organismu dána koncentrací 25(OH)D > 30 ng/mL a zřejmě v ideálním případě > 40 ng/mL hraje naprosto klíčovou roli mimo jiné v prevenci a nově i léčbě (!) nákazy virem COVID-19.

Ačkoli v žádném případě (!) nedoporučujeme užívání tak vysokých dávek vit. D z doplňků stravy (či jinak), v souladu s veškerou dostupnou evidencí a nejen kontextu „koronavirové epidemie“ je zcela na místě doporučit naprosto VŠEM lidem KAŽDODENNÍ pobyt na slunci aspoň po dobu 60 minut s dostatečně poodhalenou pokožkou (tj. aspoň 50 % nijak chemicky neošetřené! plochy těla)

Vzhledem ke stále dostatečně blízké pozici slunce k naší lokalitě (až do cca 21.10.) tak zejména v poledních hodinách dojde k žádoucí aktivaci vit. D v podkoží a postupnému navyšování hladin vit. D v organismu.
Takto adekvátní hladina poté prokazatelně zabezpečuje ohromné množství důležitých metabolických procesů, včetně nervových, endokrinních či imunitních.

Je zdokumentováno, že už cca 45-60 minut expozice slunečnému záření v období květen-říjen (tj. pozice slunce více než 50° nad horizontem vzhledem k naší lokaci) ) zabezpečí aktivaci přibližně až 20 tisíc IU vitamínu D (v přepočtu cca 500 μg) v organismu.
Nad tuto jednorázovou hladinu se deaktivují receptory pro vitamín D v podkoží a jeho další tvorba a tedy ani případné předávkování vlivem slunečného záření není možné !

Po tomto období je také velmi žádoucí znát svou hladinu vit. D a podle toho případně nastavit ve spolupráci s odborníkem suplementaci pro další období (až do května), kdy už „Déčko“ ze slunce zkrátka nezískáte.

Mimosezonní či dle některých odborníků dokonce celoroční (!) suplementace vit. D v adekvátních dávkách v souladu s naměřenou hladinou v krvi se tak, v porovnání se všemi ostatními preparáty na trhu, jeví jako vůbec nejvíce smysluplná pro vaše zdraví a výkonnost.

gettyimages-1212370347

Aktuálně prokázaná důležitá spojitost mezi vitamínem D a průběhem infekce SARS-CoV-19

Posledních několik let téměř exponenciálně narůstá vědecké evidence o tom, jak nesmírně důležitou a klíčovou roli hraje dostatečná hladina vitamínu D prakticky ve všech otázkách lidského zdraví.

Ať už se jedná o přímé či zprostředkované působení, vitamín D, resp. jeho aktivní forma 1,25(OH)2D zasahuje do většiny metabolických procesů v lidském těle.
Velmi významně se účastní mj. procesů buněčné diferenciace a proliferace (dělení a „specializace“ buněk), apoptózy (řízené smrti buněk), regulace krevního tlaku a KVO zdraví, metabolismu vápníku a fosforu, mnoha endokrinních funkcí (zejména regulace inzulinu ve vztahu k diabetu I. a II. typu) a prakticky všech imunitních funkcí.
Téměř všechny lidské (somatické) buňky obsahují receptor pro vitamín D (VDR) a odhaduje se, že vitamín D se přímo účastní v expresi více než 500 různých genů v lidském genomu.

Působení tohoto „slunečného vitamínu“ v našem organismu je skutečně ohromné a do pozornosti prakticky všech medicínskych oborů, resp. oborů zabývajících sa otázkami lidského zdraví (včetně výživového poradenství) se tak dostává důležitá potřeba edukovat širokou veřejnost o jeho dostatečném příjmu, či lépe řečeno o jeho dostatečné hladině v organismu v průběhu celého roku.

Vzhledem k tomu, že většina aktivní formy vitaminu D (tj. kalcitriol) v organizmu pochází z expozice slunečnímu záření (UV-B lúče aktivují ve vrchní části pokožky zvané epidermis molekulu 7-dehydrocholesterol a ten se dále metabolizuje v játrech a ledvinách na aktivní metabolity), vyvstává zde hned několik zásadních problémů jeho dostatečné hladiny v průběhu celého roku.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je image-1024x620.png.


Tím prvním je, že v našich geografických podmínkách (s menšími rozdíly platí prakticky pro celou Evropu) není možné získat vitamín D ze slunce od cca 15.října až do cca 21. dubna !!
Důvodem je příliš vzdálená pozice slunce vzhledem k naší lokaci (tj. více než 50° nad horizontem), která neumožňuje dostatečný přestup UV-B záření přes ozonovou vrstvu.
V celém tomto období jsme tedy odkázaní především na zásoby vitamínu D v játrech (kalcidiol), které jsme (ne)načerpali v průběhu jarních a letních měsíců.
Další běžnou formu příjmu vit.D (podstatnou spíše v zimních měsících) představují samozřejmě některé potraviny (zejména vejce, játra, maso a některé houby), a v případě více osvícených jedinců také jeho doplňková forma (opět zejména v zimních měsících a ideálně na základě laboratorní diagnostiky!).

Druhý velmi častý a zásadní problém představuje aktivní či pasivní vyhýbání se slunečnému záření, paradoxně hlavně v letních měsících, kdy má na syntézu vit.D vůbec vliv.
Je zdokumentováno, že už 45-60 minut expozice jarnímu, resp. letnímu slunečnému záření kdy má dostatečnou intenzitu ativuje přibližně 20 tisíc mezinárodních jednotek (IU) vitamínu D (v přepočtu cca 500 μg). /Nad tuto jednorázovou hladinu se deaktivuje receptor pro vitamín D v podkoží a jeho další tvorba (a tedy ani případné předávkování) není možné./
Pouze pro srovnání, denní doporučený příjem vitamínu D ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) přestavuje 15 μg (cca 600 IU) s menšími rozdíly pro všechny věkové skupiny od 1 roku věku.

Expozice slunečnému záření tak představuje zásadní faktor dostatečné saturace celého organismu vitamínem D pro mnoho jeho funkcí.

Mnoho lidí však tráví celé dny v uzavřených prostorách (běžné sklo neumožňuje prostup UV-B záření a tedy aktivaci vitamínu D), na otevřeném prostranství se slunci spíše vyhýbají či přímo používají ochranné faktory blokující aktivaci vitamínu D (už faktor 8 redukuje produkci vit.D v pokoží o cca 97 % !).
Nejvíce ohroženou skupinou jsou v tomto kontextu zejména senioři, kteří často tráví většinu času doma (v průběhu koronavirové epidemie obzvlášť!), příp. hospitalizováni v zařízeních bez každodenního kontaktu se slunečným zářením, což jejich deficit a následně zvýšené riziko různých zdravotních komplikací pouze prohlubuje.

When You're Extra Sensitive to Sunlight: What You Need to Know ...


Oba tyto faktory se zásadním způsobem podílí na vzniku a prohlubování deficitu vitamínu D, jenž v současnosti dosahuje celosvětových epidemických rozměrů.
Dle různých průzkumů se nedostatečná hladina vitamínu D (= koncentrace kalcidiolu v séru <50 μg/L, resp. < 160 nmol/L) týká cca 30-80 % populace celosvětově!

Zpráva americké CDC (Center for Disease Control and Prevention) z roku 2017 udává, že až 32 % dětí a dospělých má hluboký deficit vitamínu D v séru (koncentrace metabolitu 25(OH)D < 20 ng/mL).


Vitamín D a SARS-CoV-19

Na počátku koronavirové epidemie v lednu 2020 nebyla ještě role vitamínu D v prevenci či léčbě probíhající infekce dostatečně známa a prozkoumána.
Mnoho výzkumníků se intuitivně domnívalo, že stejně jako u většiny dalších nemocí, i zde bude hrát dostatečná hladina vit.D důležitou roli.

Jak uvádí a cituje v rozhovoru MUDr. Petr Podroužek, odborný ředitel EUC Laboratoří, „je prokázáno, že nízké hladiny vitaminu D v krvi jsou spojeny se zvýšeným rizikem virových a bakteriálních respiračních onemocnění, výskytu astmatu i tuberkulózy. Vitamin D má zásadní roli v mechanismu spouštění obrany organismu a stimulaci imunitní odpovědi.“
Zároveň zde cituje studii z roku 2017, která vyhodnocovala data 11 000 účastníků ze 14 zemí, a která jasně prokázala, že vitamin D, resp. jeho dostatečná hladina v organizmu snižuje riziko onemocnění respiračními infekcemi mj. tím, že zvyšuje hladiny mikrobiálních peptidů (přírodních substancí s efektem antibiotik) v plicích.

Přesto většina renomovaných odborníků a popularizátorů zastávalo v rámci svých doporučení velmi opatrný postoj, zejména kvůli již zdokumentované aktivitě vitamínu D na zvýšenou expresi ACE2 receptoru (angiotensin-converting enzyme 2). Ten totiž představuje jednu z hlavních vstupních bran koronaviru do buňky. Jinými slovy, zvýšené hladiny vitaminu D (zrovna tak jako vitaminu A) by teoreticky mohli vést k vyšší pravděpodobnosti infekce koronavirem.
Také proto se až donedávna mnoho autorit na poli výživy odklánělo od doporučování vyšších dávek vit.D a vit.A.

Nyní však dvě velmi recentní studie z Anglia Ruskin University v Cambridge, resp. Northwestern University v USA (shodou okolností obě publikovány 7.5.2020) zcela nezávisle na sobě poukazují na velmi těsnou spojitost mezi koncentrací vitamínu D (metabolitu 25(OH)D v séru) a úmrtností na korovirovou infekci v 10, resp. 20 různých sledovaných krajinách.

Vědci z Anglia Ruskin University v Cambridge analyzovali data pacientů z 10 různých krajin – Čína, Francie, Německo, Itálie, Irán, Jižní Korea, Švýcarsko, Španělsko, UK, a USA.
Výsledkem této analýzy byla velmi těsná spojitost mezi nízkou hladinou vitamínu D a hyperaktivním imunitním systémem. Takto nepřiměřená aktivita imunitního systému na nákazu virem, jak je známo, vedla u mnoha pacientů k tzv. cytokínové bouři a tím v mnoha případech i fatálnímu průběhu virové infekce.
Je jasně prokázáno, že vitamín D moduluje adekvátní odpověď bílých krvinek na přítomný patogen a tím mj. předchází nadměrnému vylučování prozánětlivých cytokínů.

Ačkoliv se může zdát, že jak přímořské Španělsko, tak velmi zasažená Itálie je na tom se „sluněním“ a „D-čkem“ výborně, opak je pravdou a drtivá většina zemřelých pacientů měli v rámci studií velmi nízké hladiny vit.D v séru!
Nejvyšší koncentrace vit.D byly přitom naměřeny v krajinách severní Evropy, zejména díky časté konzumace oleje z tresčích jater a suplementaci vit.D v doplňcích stravy, tedy také z důvodu mnohem větší osvěty a informovanosti široké veřejnosti a důležitost vitamínu D v lidském organismu obecně.

K obdobným výsledkům dospěla také studie z Anglia Ruskin University v USA, která analyzovala data až 20 různých krajin celosvětově.
Opět stejný závěr – pacienti s těžkým průběhem koronavirové infekce (tzv. cytokinová bouře), resp. pacienti kteří podlehli virové nákaze měli nedostatečnou hladinu vitamínu D v krevním séru.

I navzdory tomu, že se v rámci provedených analýz jedná o korelaci (nepotvrzuje ze své podstaty príčinný vztah), jak zmiňují autoři těchto studií, vzhledem ke známým mechanizmům působení vit.D v imunitním systému a také velmi silné spojitosti těchto faktorů musíme uvažovat o nesmírně důležité roli vit.D v prevenci a léčbě koronavirové infekce.

How does cancer make you more vulnerable to viruses like COVID-19 ...

ZÁVĚR

Dle současné evidence se zdá, že dostatečná hladina vitamínu D (koncentrace 25(OH)D > 50 ng/mL) hraje naprosto klíčovou roli mimo jiné pro správnou odpověď imunitního systému na přítomný vir a probíhající infekci.
Tento mechanizmus prevence tzv. cytokinové bouře je přitom s největší pravděpodobností „pouze“ jedním z mnoha, jak vitamín D chrání naše zdraví.

V souladu s veškerou dostupnou evidencí nejen v souvislosti s koronavirem je zcela na místě doporučit VŠEM lidem a zejména velmi rizikové skupině seniorů KAŽDODENNÍ pobyt na slunci aspoň 60 minut s dostatečně poodhalenou pokožkou, tj. aspoň 50 % nijak chemicky neošetřené! plochy těla.

Vzhledem k současnému ročnímu období a dostatečně blízké pozici slunce k naší lokalitě tak dojde k aktivaci dostatečně vysokých hladin vit.D k saturaci všech potřebných metabolických procesů, příp. k vyrovnání již stávajícího deficitu už v průběhu několika dní.

Další zásadní faktor v kontextu zdravotní prevence představuje také samotné vystavování se rozličnému UV-spektru ze slunečných paprsků.

Najděte si proto všichni v průběhu dne a ideálně v poledne kdy je záření nejsilněší aspoň hodinku čas na slunění. Buďte si jisti, že se vám tělo odvděčí na mnoha frontách vašeho fyzického i duševního zdraví.

Coffee cup and beans on wooden table. Top view.

Aktualita: Nové cesty, jak káva ovlivňuje naše zdraví a výkonnost.

O faktických zdravotních benefitech pití kvalitní kávy dnes již nemůže být žádných pochyb. Prokazuje to mj. také systematická přehledová studie až 218 meta-analýz (!) z roku 2017, která datuje až 84 možných zdravotních benefitů pití kávy (mezi nimi účinky antioxidační, neuroprotektivní, onkoprotektivní, antidiabetické, antiaging, a mnoho dalších).

Ačkoliv je káva bohatým zdrojem kofeinu (cca 40-60 mg na 1 šálek v závislosti zejména na způsobu přípravy), redukovat jí pouze na tento jeden alkaloid je přinejmenším velmi ignorantské.
Kvalitní (tzn. v dobrých podmínkách pěstovaná, šetrně pražená a správně skladovaná) káva je zdrojem desítek různých biologicky aktivních látek (mezi nimi kyselina chlorogenová, kyselina kávová, kvercetín, kyselina chinová, kafestol, kahweol, trigonelín, fenylindan …), jejichž účinky stále podléhají intenzivnímu výzkumu na mnoha doménách lidského organismu (fungování energetického metabolismu, orgánových funkcí, oběhového systému, atd.)

Poměrně čerstvá studie publikovaná v říjnu 2018 prokázala další významné neuroprotektivní a nootropické účinky specifické látky, resp. skupiny látek obsažených v kávě, konkrétně jde o fenylindany (vznikají při pražení kávy, *v zelené nepražené kávě je tedy nehledejte), které blokují tvorbu a kumulaci tau proteinuamyloidu beta – tedy dvou hlavních faktorů podílejících se na vzniku a rozvoji Alheimerovy demece i Parkinsonovy choroby. 

Tento efekt potvrzuje také další studie, v rámci které pití 3-5 šálek kávy denně vedlo ke snížení rizika rozvoje Alzheimerovy demence až o 65 %. 
Samotný mechanismus jakým k tomuto efektu dochází je však, jak autoři v článku sami přiznávají, stále neznámý. Drtivá většina uvedených (a mnoha dalších) zdravotních benefitů pití kávy totiž plyne ze vzájemné interakce dalších přítomných biologicky aktivních látek, které k tomu navíc nepůsobí lokálně, ale systematicky!
Jinými slovy, o plejotropním působení kávy na naše zdraví toho z pohledu vědy a výzkumu stále více nevíme, než víme.
Jak nakonec pokorně uvádějí ve své práci autoři studie z University Health Network:„Matka příroda je mnohem lepší chemik než jsem my“.

Přesto je ve světle vědy a především empirického zkoumání naprosto zřejmé, že pro většinovou populaci (kteří nemají geneticky zakotvené problémy s metabolismem kofeinu či jiných látek bohatě obsažených v kávě) představuje pravidelné pití kvalitní a dobře připravené kávy významný zdravotně protektivní a preventivní nástroj k udržování jejich fyzické i mentální výkonnosti.

*jednou z nejdůležitějších, nejsofistikovanějších a vůbec nejzajímavějších součástí „světa kávy“ je právě její pražení. Způsob, jakým se kává upraží do značné míry rozhoduje o její chuti, vůni a především také biologické dostupnosti mnoha přítomných látek (v nepražené kávě není mnoho zmíněných pozitivních látek biologicky využitelných). Vhodné je tedy vyhledávat kávu praženou při nižších teplotách a delší dobu (tzv. jemně pražená), čímž se může plně rozvinout přirozená chuť dané odrůdy a také její potenciální zdravotní působení. Zároveň se tímto způsobem pražení redukuje obsah mnoha rizikových látek (akrylamid, AGE´s …). Takovou kávu najdete spíše v menších a lokálních pražírnách a kavárnách, kde Vám jí navíc správně připraví. Naopak, masoví komerčně nejznámější výrobci kávy jí praží zpravidla krátkou dobu a při vysokých teplotách (z časových a ekonomických důvodů). Tato káva sa poté často zpětně deodorizuje či jinak „ochucuje“, čímž se standardizuje její chuť na jednotnou škálu. Káva pražená „v menším“ je zpravidla chuťově vždy více méně jiná, co je na ní pro milovníky kávy vlastně vůbec to nejzajímavější.