All posts by : Hana Stritecka

V návaznosti na předchozí článek je zde další pokračování, které rozšiřuje problematiku tzv. detoxikace o další výhody a možnosti její realizace.

Proč detoxikace ledvin?

Ledviny slouží k filtraci krve, čímž se opět odstraňují škodlivé produkty metabolismu, které jsou pak jako moč odváděny z těla, ale i k udržování acidobazické rovnováhy těla (kyselost-zásaditost), což je velmi důležité, protože při vychýlení pH do obou směrů je pro lidský organismus velmi nebezpečné.

Toto udržování správné „kyselosti“ nemá ovšem nic společného s pojmem „zakyselený organismus„, který se opět velmi hojně používá mezi běžnou populací (o tom jindy a jinde).

V ledvinách se toxiny na rozdíl od jater neskladují. Pokud člověk přijímá málo tekutin anebo má velké ztráty (třeba pocením) a nezvládne je upít, dochází k přílišnému zahuštění moči a pak se může tvořit písek a močové kameny.

Na to, aby ledviny mohly vylučovat toxické látky, potřebují dostatečně „mokré“ prostředí, které můžeme zajistit dostatečným množstvím vhodných tekutin.

Stejně jako u jater je správná funkce ledvin nutná pro život, i zde platí, že pokud ledviny nefungují, jak mají, je to velmi vážný stav, který ústí k mnoha závažným problémům i smrti. Pokud je jejich funkce dlouhodobě snížená, mluvíme o chronické nedostatečnosti funkce ledvin a ta může přejít až do stadia chronického selhání funkce ledvin, kdy je již naprosto nezbytné zahájit léčbu některou z forem náhrady funkce ledvin, jako je dialýza nebo transplantace.

Ledviny jsou párový orgán v našem těle, Vylučují se jimi látky, které jsou v těle v přebytku: např. voda, sodík, draslík, fosfáty …, ale i zplodiny metabolizmu, jako např. kyselina močová (z metabolizmu purinů), močovina (konečný produkt metabolizmu bílkovin) a kreatinin (konečný produkt z metabolizmu svalů). Jsou součástí systému, který udržuje složení krevní plazmy a podílí se na regulaci krevního tlaku, ale také se zde např. přeměňuje vitamin D na aktivní kalcitriol jenž pak podporuje vstřebávání vápníku a fosfátů ve střevě a podílí se tak na řízení metabolizmu vápníku v kostech. Taktéž se tu z cca z 90% tvoří erytropoetin, který reguluje tvorbu červených krvinek.

Prostě ledviny jsou velmi důležité a mají dokonce svůj „ světový den“ – 14.3.

Máme ledviny v pořádku?

Podle odborných odhadů téměř každý desátý Čech trpí onemocněním ledvin. Většina takto postižených lidí však o svých zdravotních problémech vůbec netuší. Onemocnění ledvin totiž nebolí a mnoho pacientů se svou diagnózu dozvídá až tehdy, když se projeví nezvratné selhávání jejich funkce.

Problémy s ledvinami se dají očekávat u osob s hypertenzí, cukrovkou. Zejména z východní medicíny časté angíny, zhoršení kvality vlasů a nehtů či časté záněty čelních dutin jsou spojovány se špatnou funkcí ledvin.

Z duchovního pohledu všechny problémy s ledvinami jsou problémy s mezilidskými vztahy.

Abychom tomuto předešli je dobré, stejně jako o játra, srdce, střeva aj. i o ledviny se celoročně dobře starat.

Jak na to?

Ledvinám určitě prospívá dostatečně vysoký příjem vhodných tekutin (základ voda, bylinné, zelené, ovocné čaje) – alespoň 2 litry denně.

Někteří odborníci dokonce doporučují tzv. pitné nárazy (1,5 litru během asi 4 hodin) zhruba jednou týdně. Nepít jen, když mám žízeň, ale pravidelně během celého dne. Pocit žízně také snižuje pití kávy nebo silného černého čaje, případně i některé léky.

Určitě bychom měli vynechávat alkohol, hlavně ten tvrdý, smažená jídla, snížit příjem soli a přijímat dostatečné množství antioxidačních látek a vitamínů – ideálně ve formě čerstvé zeleniny a ovoce.

Když už jsme výše přidali „duchovní rozměr“, tak v něm prevence je vážit si svých nejbližších, nikoho ve vztahu nezneužívat, dokázat odpouštět.

Co kameny?

Stejně jako u žlučníku i v ledvinách a močovodech se mohou tvořit kameny, tzv. ledvinové kameny.

Příčiny mohou být různé, nicméně poměrně častou bývá nedostatečný pitný režim a tím „zahuštěná“ moč. Jedním ze způsobů, jak se vzniklých kamenů zbavit, je spolu se zvýšeným příjmem tekutin i střídání pH moče, to platí i u nekomplikovaných zánětů močových cest.

K tomu můžeme velmi dobře využít různé potraviny – tzv. zásado či kyselinotvorné.

Jednorázová očista?

Ledviny se spojují s živlem vody. Nejlepším obdobím jejich očisty je zima a brzké předjaří, přesněji čas mezi 15. listopadem do 15. února.

Vlastní očista je de facto „propláchnutí ledvin“ tedy jeden den s větším příjmem tekutin než je běžně a s menším nebo minimálním příjmem potravy. I zde je ale potřeba počítat s přípravou, tedy snižovat příjem stravy a měnit její složení postupně cca během 7-14 dnů a stejným způsobem se i vracet k normálu.

Nejúčinnější v očistě ledvin jsou rostliny a to vojtěška a nopál.
Další bylinky podporující ledviny a močové cesty pak jsou: lichořeřišnice větší, vrbovka malokvětá, tužebník jilmový, svízel syřišťový.
Bylinky lze užívat ve formě čajů nebo kapek.

Kolik tekutin přijmout?

Ledvinám škodí jak nedostatečný příjem tekutin, tak i nadměrný!

Pokud nemáte vysoké ztráty tekutin např. z důvodu sportu či pobytu v teple není jediný důvod zvyšovat příjem tekutin nad 2,5 l denně.

Kolem 80 procent tekutin by mělo být z nápojů, zbytek z jídla., např. v okurce je 96 % vody, v melounu či rajčatech 94 %, nadrbou staru sušené potraviny nebo s vysokým obsahem vlákniny (celozrnné pečivo) vodu naopak z těla „stáhnou“.

Svůj pitný režim tedy přizpůsobte jídelníčku i zaměstnání. Lidé v kanceláři, pokud nejsou v místnosti přetopené či „vysušené“ klimatizací, nepotřebují pít tolik jako manuálně pracující.

Proč detoxikace střev?

Střevo je nejdelší úsek trávicí trubice. Navazuje na vrátník žaludku a končí řitním otvorem. Je to orgán přizpůsobený trávení a vstřebávání potravy.

V tenkém střevě je žaludkem natrávená potrava dále štěpena na jednotlivé živiny (vitamíny, bílkoviny, min. látky, tuky, sacharidy…), smísena se žlučí a vstřebávána sliznicí. Určitě jste už slyšeli, že „zdraví začíná ve střevech“. Ve stěně tenkého střeva se nachází speciální útvary buněk, které sehrávají velmi důležitou úlohu při obraně organismu.

Tenké střevo je první branou (střevní bariera), kterou procházejí mnohé cizorodé látky do organismu. V imunitní tkáni tenkého střeva se tvoří, jako reakce na cizorodé látky, velké množství protilátek třídy IgA, které chrání sliznici zde, ale i v jiných orgánech. Proto je pro nás tato imunitní tkáň nesmírně důležitá.

V tlustém střevě je pak už jen resorbována voda a trávenina se zde zahušťuje. Žijí v něm také symbiotické bakterie, které rozkládají jinak nestravitelné zbytky a vyrábějí třeba vitamín K, důležitý pro srážlivost krve. Zde je pak důležité zastoupení jednotlivých druhů baktérií. Ne všechny jsou pro nás prospěšné.

Střevní sliznice může být napadena infekcí, pak vázne vstřebávání a trávení, stolice bývá mastná, vodnatá a průjmovitá a do těla se nedostávají potřebné živiny. Dalším problémem jsou záněty, mohou se vytvořit vředy, krvácení. Problémem je i zácpa, kdy se střevo nevyprazdňuje a kro toho, že se pak vytváří prostor ke vzniku zánětů, může dojít i k úplné neprůchodnosti střev. Střeva, hlavně tlusté, mohou být postižena také nádorem.

Dá se tedy zjednodušeně říci, že v jakém stavu je naše střevo, v takovém stavu je i náš imunitní systém.

Proč se starat o střeva?

Už jste určitě slyšeli, že naše zdraví závisí na dokonalé funkčnosti našich střev? V imunitní tkáni tenkého střeva se tvoří, jako reakce na cizorodé látky, velké množství protilátek třídy IgA, které pak chrání sliznici zde, ale i v jiných orgánech. Naproti tomu zase v  tlustém střevě zase střevní mikroflóra má vlastní regulační schopnosti (tzv. kolonizační rezistence), brání průniku nežádoucích organizmů a látek, inhibuje patogenní mikroflóru baktericidním působením mastných kyselin s krátkým řetězcem a produkcí peroxidu vodíku a sirovodíku.

Proč detoxikaci střev děláme?

Cílů detoxikace střev je několik – i když vždy předpokládáme stejný výsledek – ovlivnění našeho zdraví, zlepšení imunity, vitality i nálady. Jedná se o zbavení se střevních parazitů, vyčištění střev a osídlení střev pro nás prospěšnou „mikroflórou“ (hodnými bakteriemi).

Střevní paraziti, anebo jejich larvy způsobují onemocnění, které často bývá nepozorovatelné, ale i tak v organismu postupně způsobuje poruchy.

Střevní paraziti se živí živinami z lidského organismu a důsledkem jejich přítomnosti mohou být i některé alergické reakce. Nejznámější parazité jsou roup dětský, škrkavka dětská nebo tasemnice bezbranná. Nejlepší je prevence – dostatečná hygiena. A to jak stravy, tak i osobní. Preventivní léčba – kombinace svíravých (odvar z kaštanu, dubu, kořene kopretiny…) a ostrých (česnek, chilli, pepř…) bylinek, koření anebo již hotových preparátů. Aby proti parazitová kůra byla účinná, doporučuje se vyloučit během ní ze stravy cukr, výrobky z bílé mouky, uzeniny i maso, někde se doporučuje vynechat i mléko a mléčné výrobky. A samozřejmě nezapomínat na pitný režim.

Dalším problémem jsou „zanesená střeva“ – zde pomůže jako prevence dostatečné množství jak rozpustné, tak i nerozpustné vlákniny. Proč je vláknina důležitá? Na nerozpustná působí jako „kartáč“, který vydrbe střevní stěnu, zde pak neulpívají zbytky stravy. Nekvasí(nezahnívají) a nezpůsobují místí záněty, které pokud se včas nevyléčí, mohou vést k tvorbě vředů, ale třeba i k rakovině.

Pokud člověk žije typickým životním stylem průměrného Čecha, pak jí velmi málo ovoce a zeleniny, celozrnných potravin (jídel), málo pije, velmi málo cvičí, jí hodně mléčných výrobků, mnoho bílého pečiva, uzenin a masa pak by měl čas od času udělat pořádnou očistu.

Jak na očistu?

K tomu přispěje buď dobře řízená „hladovka“ s dostatečným množstvím tekutin, ale to málo kdo správně zvládne – hlavně fázi přípravy a pak následné vracení se k běžné stravě. Existuje mnoho druhů hladovění, od jednodenní až po několikatýdenní s příjmem pouze pitné vody. Méně drastické je pak například očistné hladovění s popíjením alespoň ovocných a zeleninových šťáv.

Pokud by jste se pro hladovku přeci jenom rozhodli, je potřeba pomalu na ni své tělo připravovat a vždy je lepší nechat se vést specialistou na půsty.

Co dělat po “vyčištění” ?

Na co by se  nemělo po „vyčištění“ zapomenout – je strava podporující tvorbu té hodné – zdraví prospěšné mikroflóry a její „výživu“ – tedy probiotika a prebiotika. Což znamená potraviny s obsahem vlákniny (prebiotika) a bakteriemi mléčného kvašení (probiotika) – což jsou zakysané mléčné výrobky, ale i kysané zelí či prokvašená zelenina.

Co závěrem?

Správnou mikroflóru a s tím spojené bezproblémové trávení, průchodnost střev, imunitu a vitalitu nejvíce ovlivníme tím, co máme na talíři. Takže by měla převažovat lehká strava bohatá na vitamíny, minerální látky a rozpustnou i nerozpustnou vlákninu a měla by obsahovat co nejméně uměle vytvořených nebo toxických příměsí. Není na škodu občas i v běžném jídelníčku třeba místo svačin či snídaně nebo večeře zařadit jen čerstvé zeleninové či ovocné šťávy. Pokud nevíte co a jak zkombinovat nechte se inspirovat třeba zde