Coronavirus-and-sunlight-UVC-virus-sunlight-coronavirus-news-1273421

Potvrzeno! Vitamín D má skutečně léčebný potenciál u nákazy virem COVID-19

by Aktualita

Na těsnou spojitost mezi dostatečnou hladinou vit. D v organismu a infekčností, resp. smrtností na COVID-19 v předchozích měsících poukázalo několik velkých observačních studií.
Všechny shodně poukazovali na to, že nedostatečná, resp. deficitní hladina vit. D v těle pod hodnotou 30 ng/mL byla až v 88 %, resp. 96 % spojena s těžkým či fatálním průběhem infekce virem COVID-19.

Již velmi dlouho je známo, že vitamín D se spoluúčastní či přímo zabezpečuje v lidském organismu ohromné množství životně důležitých funkcí.
Ať už se jedná o přímé či zprostředkované působení, vitamín D, resp. jeho aktivní metabolit 1,25(OH)2D zasahuje do většiny metabolických procesů v lidském těle.
Velmi významně se účastní mj. procesů buněčné diferenciace a proliferace (dělení a „specializace“ buněk), apoptózy (řízené smrti buněk), regulace krevního tlaku a KVO zdraví, metabolismu vápníku a fosforu, mnoha endokrinních funkcí (zejména regulace inzulinu ve vztahu k diabetu I. a II. typu) a prakticky všech imunitních funkcí.
Téměř všechny lidské (somatické) buňky obsahují receptor pro vitamín D (VDR) a odhaduje se, že vitamín D se přímo účastní v expresi více než 500 různých genů v lidském genomu.

Většina vit. D v lidském organismu pochází z vlastní (endogenní) produkce, avšak pouze za předpokladu expozice slunečnímu záření.
UV-B paprsky ze slunce totiž aktivují ve vrchní části pokožky zvané epidermis molekulu 7-dehydrocholesterol a ten se dále metabolizuje v játrech a ledvinách na aktivní metabolity.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je image-1024x620.png.

ALE … vzhledem k tomu, že přibližně až polovinu roku (od cca 15 října do cca 21 dubna) nelze v našich geografických podmínkách (s menšími rozdíly platí prakticky pro celou Evropu) aktivovat syntézu vit. D vlivem slunečného záření, a zároveň, v období kdy je to možné, se většina lidí před sluncem schovaná v uzavřených prostorech (UV-B paprsky ze slunce neproniknou skrze sklo, samozřejmě jejich vliv významně redukují i ochranné faktory), je dle různých statistik drtivá většina evropské populace deficitní na vit. D (= hladina 25(OH)D v krvi pod hodnotou 30 ng/mL) v průběhu celého roku (!!).

When You're Extra Sensitive to Sunlight: What You Need to Know ...


Dne 29.8.2020 byla v žurnále The Journal of Steroid Biochemistry and Molecular Biology publikována vůbec první RCT studie (randomizovaná kontrolovaná studie) tohoto typu, která kauzálně prokázala vliv suplementace vitaminem D na léčbu infekce virem COVID-19.

Studie proběhla na Univerzitě Reina Sofía ve španělské Córdobe. a zahrnovala celkem 76 pacientů nakažených virem COVID-19.

Ačkoli se nejedná o standardní postup, všichni pacienti byli léčeni hydrochlorochínem a azitromicínem, pokud bylo potřeba také širokospektrálními antibiotiky.

Pacienti byli poté náhodnou randomizací rozděleni do tří skupin – se suplementací vit. D (25 pacientů), bez suplementace (25 pacientů) a kontrolní skupinu (26 pacientů).

Suplementace vitamínem D probíhala orální formou „klasického“ kalcidiolu (25(OH)D) a 25-hydroxivitamínu D. V prvním případě se jedná o formu běžně přítomnou ve stravě a doplňcích stravy, v tom druhém jde o pokročilejší principiální formu vit.D běžně cirkulující v transportní krvi, které se také měří v rámci vyšetření (u nás na samoplátce).

Léčebná dávka v rámci studie byla 532 mcg (v přepočtu cca 21 280 IU) vit.D v první den hospitalizace, poté dávka 266 mcg (cca 10 640 IU) dalších 6 dní, a nakonec 266 mcg jako „udržovací“ dávka až po dobu hospitalizace na JIP (tím byl experiment ukončen) či úmrtí (tím pochopitelně také).
* IU = mezinárodní jednotka, 1 IU = 0,025 mcg/μg … 1 mcg = 40 IU
** různé výživové či medicínské autority uvádějí horní hranici suplementace vitamínem D na úrovni 50 000 IU denně, po které je vysoké riziko akutní toxicity.
Pacienti v rámci studie, také pravděpodobně vzhledem k nedostatečné hladině vit.D v organismu neutrpěli žádné vedlejší příznaky z takto vysoké jednorazové dávky.

VÝSLEDEK? … TÉMĚŘ ABSOLUTNÍ VYLOUČENÍ RIZIKA HOSPITALIZACE NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE

Až u 50 % pacientů z kontrolní skupiny (13 pacientů) došlo k hospitalizaci na JIPce. Pouze u 2 % pacientů ve skupině se suplementací vit.D (1 pacient) byla nutna hospitalizaci na JIPce.

Vyjádřeno relativním rizikem, suplementace vit. D snížila riziko hospitalizace na JIPce až 25 krát.

Dle různých mezinárodních autorit (Institute of Medicine, Vitamin D Council, Endocrine Society) se optimální hladina vit. D, resp. jeho aktivního metabolitu 25(OH)D v séru pohybuje v rozmezí 35-45 ng/mL., resp. u některých až v rozmezí 55-65 ng/mL.

Výzkumníci dle dostupných dat předpokládají, že průměrná hladina vit. D napříč španělskou populací se v období provádění studie pohybuje někde kolem 16 ng/mL – tedy velmi nízko !!

Jednorázová dávka v rámci této studie až 106 tisíc IU vit. D tak v tomto případě znamenala pravděpodobně zvýšení plasmatické hladiny vit. D až o cca 10 ng/mL.
Další dávky 53 tisíc IU tak znamenali pravděpodobně zvýšení plasmatické hladiny vit. D až na požadovaných 30-40 ng/mL, což pravděpodobně znamenalo už postačující hladinu pro důležitý preventivní, resp. léčebný účinek v lidském organismu.

Ačkoliv se z pohledu vzorku pacientů jedná o poměrně malou studii, jednoznačně a statisticky významně prokazuje velmi důležitou spojitost mezi vit.D a COVID-19 a to nejen v ohledu preventivním, ale také léčebném !

Tyto výsledky jsou konzistentní s dalšími již v minulosti provedenými observačními studiemi, které jasně poukazují na vysokou mortalitu na COVID-19 u pacientů s nedostatečnou, resp. deficientní hladinou vit.D v organismu.

Sun Gazing | The Sacred Wai


ZÁVĚR

Dle prezentované studie i dosud dostupné evidence se jasně jeví, že dostatečná hladina vit. D v organismu dána koncentrací 25(OH)D > 30 ng/mL a zřejmě v ideálním případě > 40 ng/mL hraje naprosto klíčovou roli mimo jiné v prevenci a nově i léčbě (!) nákazy virem COVID-19.

Ačkoli v žádném případě (!) nedoporučujeme užívání tak vysokých dávek vit. D z doplňků stravy (či jinak), v souladu s veškerou dostupnou evidencí a nejen kontextu „koronavirové epidemie“ je zcela na místě doporučit naprosto VŠEM lidem KAŽDODENNÍ pobyt na slunci aspoň po dobu 60 minut s dostatečně poodhalenou pokožkou (tj. aspoň 50 % nijak chemicky neošetřené! plochy těla)

Vzhledem ke stále dostatečně blízké pozici slunce k naší lokalitě (až do cca 21.10.) tak zejména v poledních hodinách dojde k žádoucí aktivaci vit. D v podkoží a postupnému navyšování hladin vit. D v organismu.
Takto adekvátní hladina poté prokazatelně zabezpečuje ohromné množství důležitých metabolických procesů, včetně nervových, endokrinních či imunitních.

Je zdokumentováno, že už cca 45-60 minut expozice slunečnému záření v období květen-říjen (tj. pozice slunce více než 50° nad horizontem vzhledem k naší lokaci) ) zabezpečí aktivaci přibližně až 20 tisíc IU vitamínu D (v přepočtu cca 500 μg) v organismu.
Nad tuto jednorázovou hladinu se deaktivují receptory pro vitamín D v podkoží a jeho další tvorba a tedy ani případné předávkování vlivem slunečného záření není možné !

Po tomto období je také velmi žádoucí znát svou hladinu vit. D a podle toho případně nastavit ve spolupráci s odborníkem suplementaci pro další období (až do května), kdy už „Déčko“ ze slunce zkrátka nezískáte.

Mimosezonní či dle některých odborníků dokonce celoroční (!) suplementace vit. D v adekvátních dávkách v souladu s naměřenou hladinou v krvi se tak, v porovnání se všemi ostatními preparáty na trhu, jeví jako vůbec nejvíce smysluplná pro vaše zdraví a výkonnost.

sports-hydration-safety-tips

Čím nejlépe zahánět žízeň nejen u dětí

by Aktualita

Tak jako je důležité hlídat si vyváženost a pestrost jídelníčku, měla by být samozřejmostí i pozornost věnovaná pitnému režimu. Ač supermarkety i nápojové lístky kaváren a restaurací přetékají nejrůznějšími druhy drinků, tím základním a zásadním by podle odborníků měla být obyčejná voda.

V následujícím odkazu najdete na téma pitného režimu dětí i dospělých obsáhlou anketu mezi odborníky z řad lékařů i výživových poradců, mezi nimi také vyjádření Ing. Ivana Macha (zakladatel AVP ČR) a Ing. Hany Střítecké, PhD. (víceprezidentka AVP ČR).

Mnoho dalších velmi důležitých a ucelených informací o výživě a pitném režim sportující mládeže zazní už 10.10. v rámci diskusního semináře s MUDr. Marii Skalskou a Ing. Hanou Sříteckou, PhD.

stritecka-768x532-1

Jak se správně stravovat při sportování – rozhovor s viceprezidentkou AVP ČR Ing. Hanou Stříteckou

by Aktualita

„Dostatek jídla pro regeneraci je nezbytný. U dětí také proto, aby zdravě a zdárně rostly. U vrcholově sportujících dětí se pak stává, že se zpomalí, nebo zcela zastaví jejich růst, což je aspektem, o kterém se příliš nehovoří, na zřeteli by jej rodiče malých šampionů, i jejich trenéři rozhodně mít měli,“ vysvětluje odbornice.

gettyimages-1212370347

Aktuálně prokázaná důležitá spojitost mezi vitamínem D a průběhem infekce SARS-CoV-19

by Aktualita

Posledních několik let téměř exponenciálně narůstá vědecké evidence o tom, jak nesmírně důležitou a klíčovou roli hraje dostatečná hladina vitamínu D prakticky ve všech otázkách lidského zdraví.

Ať už se jedná o přímé či zprostředkované působení, vitamín D, resp. jeho aktivní forma 1,25(OH)2D zasahuje do většiny metabolických procesů v lidském těle.
Velmi významně se účastní mj. procesů buněčné diferenciace a proliferace (dělení a „specializace“ buněk), apoptózy (řízené smrti buněk), regulace krevního tlaku a KVO zdraví, metabolismu vápníku a fosforu, mnoha endokrinních funkcí (zejména regulace inzulinu ve vztahu k diabetu I. a II. typu) a prakticky všech imunitních funkcí.
Téměř všechny lidské (somatické) buňky obsahují receptor pro vitamín D (VDR) a odhaduje se, že vitamín D se přímo účastní v expresi více než 500 různých genů v lidském genomu.

Působení tohoto „slunečného vitamínu“ v našem organismu je skutečně ohromné a do pozornosti prakticky všech medicínskych oborů, resp. oborů zabývajících sa otázkami lidského zdraví (včetně výživového poradenství) se tak dostává důležitá potřeba edukovat širokou veřejnost o jeho dostatečném příjmu, či lépe řečeno o jeho dostatečné hladině v organismu v průběhu celého roku.

Vzhledem k tomu, že většina aktivní formy vitaminu D (tj. kalcitriol) v organizmu pochází z expozice slunečnímu záření (UV-B lúče aktivují ve vrchní části pokožky zvané epidermis molekulu 7-dehydrocholesterol a ten se dále metabolizuje v játrech a ledvinách na aktivní metabolity), vyvstává zde hned několik zásadních problémů jeho dostatečné hladiny v průběhu celého roku.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je image-1024x620.png.


Tím prvním je, že v našich geografických podmínkách (s menšími rozdíly platí prakticky pro celou Evropu) není možné získat vitamín D ze slunce od cca 15.října až do cca 21. dubna !!
Důvodem je příliš vzdálená pozice slunce vzhledem k naší lokaci (tj. více než 50° nad horizontem), která neumožňuje dostatečný přestup UV-B záření přes ozonovou vrstvu.
V celém tomto období jsme tedy odkázaní především na zásoby vitamínu D v játrech (kalcidiol), které jsme (ne)načerpali v průběhu jarních a letních měsíců.
Další běžnou formu příjmu vit.D (podstatnou spíše v zimních měsících) představují samozřejmě některé potraviny (zejména vejce, játra, maso a některé houby), a v případě více osvícených jedinců také jeho doplňková forma (opět zejména v zimních měsících a ideálně na základě laboratorní diagnostiky!).

Druhý velmi častý a zásadní problém představuje aktivní či pasivní vyhýbání se slunečnému záření, paradoxně hlavně v letních měsících, kdy má na syntézu vit.D vůbec vliv.
Je zdokumentováno, že už 45-60 minut expozice jarnímu, resp. letnímu slunečnému záření kdy má dostatečnou intenzitu ativuje přibližně 20 tisíc mezinárodních jednotek (IU) vitamínu D (v přepočtu cca 500 μg). /Nad tuto jednorázovou hladinu se deaktivuje receptor pro vitamín D v podkoží a jeho další tvorba (a tedy ani případné předávkování) není možné./
Pouze pro srovnání, denní doporučený příjem vitamínu D ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) přestavuje 15 μg (cca 600 IU) s menšími rozdíly pro všechny věkové skupiny od 1 roku věku.

Expozice slunečnému záření tak představuje zásadní faktor dostatečné saturace celého organismu vitamínem D pro mnoho jeho funkcí.

Mnoho lidí však tráví celé dny v uzavřených prostorách (běžné sklo neumožňuje prostup UV-B záření a tedy aktivaci vitamínu D), na otevřeném prostranství se slunci spíše vyhýbají či přímo používají ochranné faktory blokující aktivaci vitamínu D (už faktor 8 redukuje produkci vit.D v pokoží o cca 97 % !).
Nejvíce ohroženou skupinou jsou v tomto kontextu zejména senioři, kteří často tráví většinu času doma (v průběhu koronavirové epidemie obzvlášť!), příp. hospitalizováni v zařízeních bez každodenního kontaktu se slunečným zářením, což jejich deficit a následně zvýšené riziko různých zdravotních komplikací pouze prohlubuje.

When You're Extra Sensitive to Sunlight: What You Need to Know ...


Oba tyto faktory se zásadním způsobem podílí na vzniku a prohlubování deficitu vitamínu D, jenž v současnosti dosahuje celosvětových epidemických rozměrů.
Dle různých průzkumů se nedostatečná hladina vitamínu D (= koncentrace kalcidiolu v séru <50 μg/L, resp. < 160 nmol/L) týká cca 30-80 % populace celosvětově!

Zpráva americké CDC (Center for Disease Control and Prevention) z roku 2017 udává, že až 32 % dětí a dospělých má hluboký deficit vitamínu D v séru (koncentrace metabolitu 25(OH)D < 20 ng/mL).


Vitamín D a SARS-CoV-19

Na počátku koronavirové epidemie v lednu 2020 nebyla ještě role vitamínu D v prevenci či léčbě probíhající infekce dostatečně známa a prozkoumána.
Mnoho výzkumníků se intuitivně domnívalo, že stejně jako u většiny dalších nemocí, i zde bude hrát dostatečná hladina vit.D důležitou roli.

Jak uvádí a cituje v rozhovoru MUDr. Petr Podroužek, odborný ředitel EUC Laboratoří, „je prokázáno, že nízké hladiny vitaminu D v krvi jsou spojeny se zvýšeným rizikem virových a bakteriálních respiračních onemocnění, výskytu astmatu i tuberkulózy. Vitamin D má zásadní roli v mechanismu spouštění obrany organismu a stimulaci imunitní odpovědi.“
Zároveň zde cituje studii z roku 2017, která vyhodnocovala data 11 000 účastníků ze 14 zemí, a která jasně prokázala, že vitamin D, resp. jeho dostatečná hladina v organizmu snižuje riziko onemocnění respiračními infekcemi mj. tím, že zvyšuje hladiny mikrobiálních peptidů (přírodních substancí s efektem antibiotik) v plicích.

Přesto většina renomovaných odborníků a popularizátorů zastávalo v rámci svých doporučení velmi opatrný postoj, zejména kvůli již zdokumentované aktivitě vitamínu D na zvýšenou expresi ACE2 receptoru (angiotensin-converting enzyme 2). Ten totiž představuje jednu z hlavních vstupních bran koronaviru do buňky. Jinými slovy, zvýšené hladiny vitaminu D (zrovna tak jako vitaminu A) by teoreticky mohli vést k vyšší pravděpodobnosti infekce koronavirem.
Také proto se až donedávna mnoho autorit na poli výživy odklánělo od doporučování vyšších dávek vit.D a vit.A.

Nyní však dvě velmi recentní studie z Anglia Ruskin University v Cambridge, resp. Northwestern University v USA (shodou okolností obě publikovány 7.5.2020) zcela nezávisle na sobě poukazují na velmi těsnou spojitost mezi koncentrací vitamínu D (metabolitu 25(OH)D v séru) a úmrtností na korovirovou infekci v 10, resp. 20 různých sledovaných krajinách.

Vědci z Anglia Ruskin University v Cambridge analyzovali data pacientů z 10 různých krajin – Čína, Francie, Německo, Itálie, Irán, Jižní Korea, Švýcarsko, Španělsko, UK, a USA.
Výsledkem této analýzy byla velmi těsná spojitost mezi nízkou hladinou vitamínu D a hyperaktivním imunitním systémem. Takto nepřiměřená aktivita imunitního systému na nákazu virem, jak je známo, vedla u mnoha pacientů k tzv. cytokínové bouři a tím v mnoha případech i fatálnímu průběhu virové infekce.
Je jasně prokázáno, že vitamín D moduluje adekvátní odpověď bílých krvinek na přítomný patogen a tím mj. předchází nadměrnému vylučování prozánětlivých cytokínů.

Ačkoliv se může zdát, že jak přímořské Španělsko, tak velmi zasažená Itálie je na tom se „sluněním“ a „D-čkem“ výborně, opak je pravdou a drtivá většina zemřelých pacientů měli v rámci studií velmi nízké hladiny vit.D v séru!
Nejvyšší koncentrace vit.D byly přitom naměřeny v krajinách severní Evropy, zejména díky časté konzumace oleje z tresčích jater a suplementaci vit.D v doplňcích stravy, tedy také z důvodu mnohem větší osvěty a informovanosti široké veřejnosti a důležitost vitamínu D v lidském organismu obecně.

K obdobným výsledkům dospěla také studie z Anglia Ruskin University v USA, která analyzovala data až 20 různých krajin celosvětově.
Opět stejný závěr – pacienti s těžkým průběhem koronavirové infekce (tzv. cytokinová bouře), resp. pacienti kteří podlehli virové nákaze měli nedostatečnou hladinu vitamínu D v krevním séru.

I navzdory tomu, že se v rámci provedených analýz jedná o korelaci (nepotvrzuje ze své podstaty príčinný vztah), jak zmiňují autoři těchto studií, vzhledem ke známým mechanizmům působení vit.D v imunitním systému a také velmi silné spojitosti těchto faktorů musíme uvažovat o nesmírně důležité roli vit.D v prevenci a léčbě koronavirové infekce.

How does cancer make you more vulnerable to viruses like COVID-19 ...

ZÁVĚR

Dle současné evidence se zdá, že dostatečná hladina vitamínu D (koncentrace 25(OH)D > 50 ng/mL) hraje naprosto klíčovou roli mimo jiné pro správnou odpověď imunitního systému na přítomný vir a probíhající infekci.
Tento mechanizmus prevence tzv. cytokinové bouře je přitom s největší pravděpodobností „pouze“ jedním z mnoha, jak vitamín D chrání naše zdraví.

V souladu s veškerou dostupnou evidencí nejen v souvislosti s koronavirem je zcela na místě doporučit VŠEM lidem a zejména velmi rizikové skupině seniorů KAŽDODENNÍ pobyt na slunci aspoň 60 minut s dostatečně poodhalenou pokožkou, tj. aspoň 50 % nijak chemicky neošetřené! plochy těla.

Vzhledem k současnému ročnímu období a dostatečně blízké pozici slunce k naší lokalitě tak dojde k aktivaci dostatečně vysokých hladin vit.D k saturaci všech potřebných metabolických procesů, příp. k vyrovnání již stávajícího deficitu už v průběhu několika dní.

Další zásadní faktor v kontextu zdravotní prevence představuje také samotné vystavování se rozličnému UV-spektru ze slunečných paprsků.

Najděte si proto všichni v průběhu dne a ideálně v poledne kdy je záření nejsilněší aspoň hodinku čas na slunění. Buďte si jisti, že se vám tělo odvděčí na mnoha frontách vašeho fyzického i duševního zdraví.

coronavirus-4914026_1920

Naše doporučení ke snížení rizika nákazy virem SARS-CoV-2 (video + článek)

by AktualitaČlánek



Ve výše uvedeném videu a následně níže uvedeném textu najdete praktická doporučení prezidenta Aliance výživových poradců ČR ke zvýšení prevence, resp. minimalizaci rizika nákazy virem SARS-CoV-2 nebo rychlejšímu uzdravení již probíhající infekce.

Čemu se vyhnout v rámci prevence virové nákazy:

  • Alkohol – už v minimálním množství má negativní vliv na játra a další orgány a tkáně, narušuje architekturu spánku a působí negativně na funkci i skladbu mikrobioty (důležitá pro modulaci naší imunitní odpovědi a tvorbu celé řady důležitých látek)
  • Kouření – velmi významně zhoršuje respirační (dýchací) funkce, zvyšuje míru oxidativního stresu a poškozuje prakticky všechny tělesné tkáně
  • Volný (přidaný) cukr (různé sladkosti včetně slazených nápojů) – volný (přidaný) cukr ve formě mono- a disacharidů už v dávce nad 15 gramů/den může působit negativně na mnoho metabolických funkcí a může narušovat funkci a skladbu mikrobioty. Doporučujeme omezit konzumaci přidaného cukru (na etiketě potravin „z toho cukry“) do 15 gramů/den.
  • Průmyslově ultra zpracované potraviny – obsahují pouze minimum důležitých nutričních a ochranný látek (vitamíny, minerální látky, stopové prvky, polyfenoly, antioxidanty …), samy navíc působí negativně na řadu metabolických funkcí (tzn. mohou zvyšovat oxidativní stres, zánět apod.)
  • Chronický stres (strach a panika) – stresové hormony působí mj. imunosupresivně (tzn. potlačují imunitní odpověď), proto dlouhobý (chronický) stres může snižovat odolnost vůči virové a jiné infekci. Doporučujeme vyhýbat se nadbytečným stresorům jak ve formě alimentární (alkohol, kouření či jiné drogy), tak ve formě psychosociální (přemíra negativních informací, hádky, panika, tvorba katastrofických scénářů apod.)

Co dělat pro podporu imunitních a metabolických funkcí:

  • Dostatečně dlouhý (7-9 hodin) a kvalitní spánek – vyhýbejte se krátkovlnnému modrému světlu (display mobilních telefonů, počítačů, LED diody apod.) aspoň 2-3 hodiny před spaním. Také se vyhněte konzumaci alkoholu a jiných drog, které mohou narušovat kvalitu vašeho spánku. Už krátkodobě spánkově deprivovaný organismus je mnohem náchylnější k infekcím a celé řadě dalších negativních faktorů (konzumace nevhodného jídla a nápojů, nižší odolnost vůči stresorům apod.)
  • Procházky v přírodě na čerstvém vzduchu a slunci – pravidelný pobyt v přírodě a expozice slunečnému záření (doporučujeme minimálně hodinu denně) má velké množství benefitů jak po stránce biologické (syntéza vitamínu D3 v podkoží, synchronizace cirkadiánních rytmů, imunomodulace a imunostimulace), tak po stránce psychosociální, potažmo psychospirituální.
  • Udržovat si vnitřní teplo – doporučujeme pravidelně prohřívat tělo na slunci (v přírodě) či jinými způsoby (sauna, pára, teplé sprchy), čímž udržíte vnitřní teplo a také efektivní funkce metabolismu.
  • Udržovat vlhké sliznice – doporučujeme pravidelné zvlhčování vzduchu a dostatečně pít tak, abyste udrželi vlhé sliznice a tím snížili náchylnost k zánětu a mikrobiální infekci.
  • Omezit pohyb mezi lidmi na to nejnutnější minimum a nosit při tom roušku, čímž chráníte nejen sebe, ale také druhé lidi !


Vhodné základní postupy pro účinnou podporu imunitních
a metabolických funkcí:

  • Konzumujte každý den několik probiotických potravin – dle dostupnosti a subjektivních možností a preferencí doporučujeme pravidelně zařazovat do jídelníčku kysané mléčné výrobky (kvalitně zfermentované jogurty, kefíry, podmáslí …), kysané sojové produkty (natto, pasta miso, tempeh …), kysaná zelenina (řepa, okurky, zelí, kimchi …), příp. jiné zdroje jako kombucha, jablečný/vinný ocet atd.
  • Konzumujte každý den několik různých prebiotických potravin – jedná se o rozpustnou vlákninu typu pektin, beta-glukany, pentosany, inulín či různé polysacharidy. Významnými zdroji této vlákniny jsou ovoce a zelenina (různé druhy), ořechy a semená, klíčky, celozrnné obiloviny apod.
  • Konzumujte alespoň 2-3 porce tučných ryb týdně (makrela, tuňák, losos, sleď) – jedná se o významný zdroj velmi důležitých živočišných omega 3 nenasycených mastných kyselin (EPA a DHA), které mají důležité protizánětlivé (vyvažují přítomný zánět), signální (tvorba hormonů a signálních molekul), strukturální (buněčná membrána) a další funkce. Dostatečný příjem omega 3 mastných kyselin v dávce cca 2-3,5 g/týdně (= 2-3 porce) může podpořit řadu metabolických a imunitních funkcí.
  • Zařazujte potravin bohaté na vitamíny, minerální látky a stopové prvky – jedná se především o kvalitní ovoce a zeleninu (ideálně co nejméně chemicky ošetřené), ořechy a semena (ideálně krátce upravená), vejce, kvalitní maso a ryby, příp. orgány v množství do 150 g/týdně
  • Zařazujte potraviny bohaté na ochranné (antimikrobiální) látky jako například:
    – cibule (obsahuje sulfáty důležité pro antioxidační ochranu)
    – česnek (nechat 10 minut oxidovat na vzduchu, poté konzumovat)
    – zázvor (obsahuje gingerol a shagaol – působí mj. antimikrobiálně)
    – černý bez – působí skvěle proti virovým infekcím
    – zelený čaj a kvalitní káva – v dávce 1-5 šálků denně obsahuje celou
    řadu antioxidačně působích a antioxidačně stimulujících látek
    – koření a byliny jako sušená kurkuma, tymián, bazalka, oregano


Vhodné doplňky stravy pro účinnou podporu funkce imunitního
systému:

  • vitamín D3 – v denní dávce 25-75 mcg denně
    /Vzhledem k tomu, že až do 21.4. není možné syntetizovat vitamín D3 ze slunečného záření, doporučujeme užívat jeho doplňkovou formu v uvedeném rozmezí i navzdory pravidelnému pobytu na slunci./
  • vitamín K2 (MK-7) – v denní dávce 60-120,0 mcg
  • omega 3 mastné kyseliny (rybí olej) – v denní dávce 250-1000 mg
    /dle příjmu omega 3 mk z potravin/
  • vitamín C – v denní dávce 250-500 mg
  • N-Acetyl-Cysteine – v doporučené denní dávce přípravku ACC Long (tj. 600 mg)
    /při akutně probíhající infekci dýchacího traktu/
  • zinek – v denní dávce 20-40 mg rozdělené do 2-4 dávek denně
  • selen – v denní dávce 100 µg


!! PROSÍME NEPŘEKRAČUJTE NÁMI DOPORUČENÉ DÁVKOVÁNÍ UVEDENÝCH DOPLŇKŮ STRAVY A PRO PODROBNĚJŠÍ INFORMACE NÁS NEVÁHEJTE KONTAKTOVAT NA MAIL info@aliancevyziva.cz

Vhodné doplňky stravy s probiotiky pro podporu funkce mikrobioty:

  • Biopron – různé podtypy, např. Biopron 9 Premium
  • Bio-Kult
  • Bactoral – zaměřený na podporu sliznic dýchacích cest
  • Lactocare
  • Tisso Pro Em San a Pro Basan
  • Vivomixx
  • Symprove
  • ProbioFlora

    Doporučené dávkování probiotik dle GAPS diety
  • Děti do 12 měsíců přibližně 1-2 miliardy živých bakterií /den
  • Děti od 1 do 2 let přibližně 2-4 miliardy živých bakterií/den
  • Děti od 2 do 4 let přibližně 4-8 miliard živých bakterií/den
  • Děti od 4 do 10 let přibližně 8-12 miliard živých bakterií/den
  • Od věku 12 do 16 let přibližně 12-15 miliard živých bakterií/den
  • Dospělý 15-20 miliard živých bakterií/den



Ve spolupráci s Výborem AVP ČR zpracoval Bc. Ján Staš (21.3.2020)


IMG_20191030_101631

AVP ČR má svého nového prezidenta

by with No Comment Aktualita

Dne 24.6.2019 proběhla v Praze za účasti rozšířeného Výboru a dalších členů Valná hromada AVP.
Součástí programu byla mimo jiné záležitosti také prezentace činnosti AVP ČR v minulém období, a plán dalších kroků v oblasti vzdělávání a zvyšování povědomí o AVP jak u laické i odborné veřejnosti.

V závěru jednání Valné hromady vystoupil zakladatel a v tu dobu činný prezident AVP ČR Ing. Ivan Mach, CSc., který všechny zúčastněné informoval o svém odstoupení z funkce prezidenta AVP i člena Výboru, především z rodinných důvodů.

Ve svém prohlášení zmiňuje:

„Velmi rád bych se v dalším období věnoval více jiným činnostem, hlavně rodině, kterou brzy čeká další přírůstek. Založení, činnost a vedení AVP pro mě po předcházejícím zaměstnání znamenaly další
desetiletou periodu v mém pracovním životě. AVP nyní čeká mnoho důležitých aktivit a posunů, které jistě zvládnou kolegové z Výboru i pléna.

Rád budu dále působit jako čestný člen AVP, poradce a lektor.“

Ing. Ivan Mach, CSc.


V rámci této změny tak muselo proběhnout několik důležitých administrativních kroků, zejména pak volba nového Prezidenta a Místoprezidenta AVP ČR, změna sídla apod.

Dne 30.9. tak po letní pauze opět zasedl Výbor, který v rámci řádného hlasování zvolil svého nového Prezidenta. Tím se většinovým počtem hlasů stal MUDr. Ondřej Nývlt, původně Místoprezident AVP.
Do funkce Místoprezidenta AVP ČR byla většinovým počtem hlasů zvolena
Ing. Hana Střítecká, Ph.D.

Z důvodu nově uvolněné pozice ve Výboru i Eticko vzdělávací komisi (MUDr. Nývlt z důvodu zvolení do funkce prezidenta již dále nebude působit členem a Předsedou EVK) byly členové AVP ČR požádáni o zaslání návrhů vhodných kandidátů na tyto nově uvolněné pozice.
Z návrhů členů vzešlo několik kandidátů, kteří se svou nominací do příslušných orgánů souhlasí. V nadcházejících dnech proběhnou řádné volby nového člena Výboru a EVK v rámci členské základny AVP ČR korespondenční cestou.


Vyjádření nového prezidenta AVP ČR, MUDr. Ondřeje Nývlta k odstoupení Ing. Macha:

“ S panem Ing. Machem se znám již více než 5 let a vždy jsem si vážil jeho zapálení pro věc. Jako zakladatel a dlouholetý Prezident Aliance výživových poradců ČR se neustále snažil o zvyšování odborné úrovně výživového poradenství a pod jeho vedením AVP ČR dosáhla řady úspěchů. Těmi posledními bylo schválení Profesní kvalifikace VP a získání dotace pro další vzdělávání zaměstnanců členů a partnerů AVP ČR.

Jsem rád, že jsem měl tu možnost s panem ing. Machem spolupracovat, a jsem velice poctěn jeho důvěrou, když mě doporučil jako svého nástupce. Vždy pro mě bude člověkem, který udělal velice mnoho pro zvyšování odborné úrovně výživového poradenství v České republice.“

MUDr. Ondřej Nývlt


Pevně věříme, že se nám i v novém složení bude dařit každý den zdárně posouvat misi AVP ku předu, úspěšně realizovat vizi předního českého profesionálního spolku výživových poradců a neustále kvalitně vzdělávat naše členy k vyšší odbornosti a kompetencím.

Za celý rozšířený Výbor přejeme Ing. Machovi pouze jen to nejlepší v jeho dalších životních etapách a jsme rádi, že bude pořád naší součástí jako čestný člen a rádce v důležitých otázkách našeho dalšího směřování.

Coffee cup and beans on wooden table. Top view.

Aktualita: Nové cesty, jak káva ovlivňuje naše zdraví a výkonnost.

by with No Comment Aktualita

O faktických zdravotních benefitech pití kvalitní kávy dnes již nemůže být žádných pochyb. Prokazuje to mj. také systematická přehledová studie až 218 meta-analýz (!) z roku 2017, která datuje až 84 možných zdravotních benefitů pití kávy (mezi nimi účinky antioxidační, neuroprotektivní, onkoprotektivní, antidiabetické, antiaging, a mnoho dalších).

Ačkoliv je káva bohatým zdrojem kofeinu (cca 40-60 mg na 1 šálek v závislosti zejména na způsobu přípravy), redukovat jí pouze na tento jeden alkaloid je přinejmenším velmi ignorantské.
Kvalitní (tzn. v dobrých podmínkách pěstovaná, šetrně pražená a správně skladovaná) káva je zdrojem desítek různých biologicky aktivních látek (mezi nimi kyselina chlorogenová, kyselina kávová, kvercetín, kyselina chinová, kafestol, kahweol, trigonelín, fenylindan …), jejichž účinky stále podléhají intenzivnímu výzkumu na mnoha doménách lidského organismu (fungování energetického metabolismu, orgánových funkcí, oběhového systému, atd.)

Poměrně čerstvá studie publikovaná v říjnu 2018 prokázala další významné neuroprotektivní a nootropické účinky specifické látky, resp. skupiny látek obsažených v kávě, konkrétně jde o fenylindany (vznikají při pražení kávy, *v zelené nepražené kávě je tedy nehledejte), které blokují tvorbu a kumulaci tau proteinu a amyloidu beta – tedy dvou hlavních faktorů podílejících se na vzniku a rozvoji Alheimerovy demece i Parkinsonovy choroby. 

Tento efekt potvrzuje také další studie, v rámci které pití 3-5 šálek kávy denně vedlo ke snížení rizika rozvoje Alzheimerovy demence až o 65 %. 
Samotný mechanismus jakým k tomuto efektu dochází je však, jak autoři v článku sami přiznávají, stále neznámý. Drtivá většina uvedených (a mnoha dalších) zdravotních benefitů pití kávy totiž plyne ze vzájemné interakce dalších přítomných biologicky aktivních látek, které k tomu navíc nepůsobí lokálně, ale systematicky!
Jinými slovy, o plejotropním působení kávy na naše zdraví toho z pohledu vědy a výzkumu stále více nevíme, než víme.
Jak nakonec pokorně uvádějí ve své práci autoři studie z University Health Network:„Matka příroda je mnohem lepší chemik než jsem my“.

Přesto je ve světle vědy a především empirického zkoumání naprosto zřejmé, že pro většinovou populaci (kteří nemají geneticky zakotvené problémy s metabolismem kofeinu či jiných látek bohatě obsažených v kávě) představuje pravidelné pití kvalitní a dobře připravené kávy významný zdravotně protektivní a preventivní nástroj k udržování jejich fyzické i mentální výkonnosti.

*jednou z nejdůležitějších, nejsofistikovanějších a vůbec nejzajímavějších součástí „světa kávy“ je právě její pražení. Způsob, jakým se kává upraží do značné míry rozhoduje o její chuti, vůni a především také biologické dostupnosti mnoha přítomných látek (v nepražené kávě není mnoho zmíněných pozitivních látek biologicky využitelných). Vhodné je tedy vyhledávat kávu praženou při nižších teplotách a delší dobu (tzv. jemně pražená), čímž se může plně rozvinout přirozená chuť dané odrůdy a také její potenciální zdravotní působení. Zároveň se tímto způsobem pražení redukuje obsah mnoha rizikových látek (akrylamid, AGE´s …). Takovou kávu najdete spíše v menších a lokálních pražírnách a kavárnách, kde Vám jí navíc správně připraví. Naopak, masoví komerčně nejznámější výrobci kávy jí praží zpravidla krátkou dobu a při vysokých teplotách (z časových a ekonomických důvodů). Tato káva sa poté často zpětně deodorizuje či jinak „ochucuje“, čímž se standardizuje její chuť na jednotnou škálu. Káva pražená „v menším“ je zpravidla chuťově vždy více méně jiná, co je na ní pro milovníky kávy vlastně vůbec to nejzajímavější.

Výstřižek

Aktualita: Poznejte četné blahodárne účinky Ashwagandhy

by with No Comment Aktualita


Ashwagandha je více než 3000 let stará rostlina, hojně využívaná zejména v Ajurvéde pro její schopnosti mj. příznivě ovlivňovat hladinu stresových hormonů a zvyšovat koncentraci.

Indické jméno ashwagandha pochází ze sanskrtu a volně jej můžeme přeložit také jako „zapáchat jako kůň“, což se zcela velmi trefně vztahuje zejména k nepříliš atraktivní chuti a zápachu této rostliny.
Díky její všestrannému využití je rostlina nazývána také jako indický ženšen.

Extrakt či prášek z květů Aschwaghandy obsahuje více než 80 různých biologicky aktivních látek – mezi nimi alkaloidy, steroidní laktony, fytosteroly, flavonoidy, saponiny, sitoindosidy, oligosacharidy a tanniny.
Také to je patrně důvodem širokého spektra medicinálních účinků této rostliny, i když, stejně jako u mnoha dalších rostlin a bylin, zatím nejsou zcela jasné mechanismy jejího působení, resp. které látky jsou odpovědné za konkrétní léčebné působení.

Ačkoliv je vhodné rostlinu, resp. extrakt z ashwaghandy přijímat v celku, za zmínku rozhodně stojí vysoká koncentrace withanolidů (skupina steroidních laktonů s řadou neurobiologických účinků), které zcela prokazatelně snižují systémový zánět, snižují tempo růstu tumorů a mají velmi příznivý vliv také v prevenci a léčbě Alzheimerovi nemoci (zejména prostřednictvím blokace neurotoxického účinku beta-amyloidu) (1), (2).

Působení ashwagandhy tak lze popsat jako adaptogenní, tj. zvyšující psychickou a fyzickou odolnost organismu.
Mnoho realizovaných studií již prokázalo další příznivé benefity ashwagandhy na snižování hladiny krevního cukru (3) prevenci nádorových onemocnění (4, 5, 6), redukci zánětu zejména prostřednictvím redukce volných kyslíkových radikálů (ROS) a snižování C-reaktivního proteinu (7), dále snižování hladiny stresových hormonů až o 30% (8, 9, 10), čímž může také významně redukovat projevy úzkostí či riziko rozvoje klinické deprese.
Všechny výše uvedené příznivé účinky ashwagandhy byli experimentálně prokázány už při dávce 600 mg denně.

Další studie poukazjí na její potenciální účinky zlepšovat paměť, pozornost (schopnost se soustředit mj. v kontextu efektivnější odpovědi na stresové podněty a funkci stresové osi) a zvyšovat reakční čas na přicházející stimuly. (11)


Další z oblastí využití extraktu z ashwaghandy je zvyšování plodnosti a její afrodisiakální účinky, mj. prostřednictvím zvyšování (resp. rychlejší regeneraci) hladiny testosteronu u mužů a Luteinizačního hormonu u žen.
V rámci pilotní studie (12) realizované na 46 mužích s oligospermií (počet spermií < 20 miliónů/mL) vedlo užívání extraktu z ashwagandhy už za 90 dní ke zvýšení počtu spermií o 167 % a nárůstu jejich pohyblivosti o celých 57 %.

Další velmi dobře realizovaná prospektivní, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná studie (13) prokázala vliv extraktu z ashwagandhy na kardiorespirační vytrvalost u 50 testovaných sportovců, včetně zvýšení (subjektivně hodnocené) kvality života (QOL) a prožívání.   


Co závěrem ?

Extrakt z ashwagandhy vykazuje v rámci mnoha studií na zdravých i nemocných lidech velmi široké působení v různých doménách, jenž se vzájemně prolínají a ovlivňují – endokrinních, nervových i imunitních.

Ashwagandha obsahuje ohromné spektrum biologicky aktivních látek, jejíchž působení zatím není úplně známo.

Různé doplňky stravy s extraktem z ashwagandhy jsou v dnešní době velmi dobře dostupné, málo však testované z hlediska obsahu účinných látek a jejich nezávadnosti.
V případě že se rozhodnete pro užívání ashwagandhy proto dbejte na výběr kvalitního dodavatele, který bude garantovat jejich kvalitu, resp. nezávadnost.

Obvyklé dávky využívané v rámci studií různého zaměření se pohybují v rozmezí 125 – 1250 mg denně v závislosti na kontextu zkoumané oblasti.
Doporučené denní dávky se pohybují v rozmezí 450 – 600 mg.

Navzdory mnoha zdravotním benefitům této rostliny by se její konzumaci měli vyhnou těhotné a kojící ženy, zrovna tak i lidi s autoimunními nemocemi jako artritída, lupénka, autoimunní onemocnění štítné žlázy (Hashimoto) či diabetu I. typu.

HeaderArticle200101_Roggen Spaghetti

Je lepek odpovědí na funkční zažívací potíže? Kdy může jeho vynechání pomoct?

by with No Comment Aktualita

Lepek (gluten) se dostal do pozornosti lékařů a výživových poradců nejen v souvislosti s rostoucím počtem celiaků. Zatím se považuje za prokázané, že visko-elastický lepek nerozpustný ve vodě ohrožuje např. nositele poruch autistického spektra (PAS, Strunecká A., Cellular and Molecular Biology of Autism Spectrum Disorders, 2010).
V poslední době představuje i jednu z možných příčin různých poruch trávení u osob, u nichž ještě nebyla indikována celiakie. Za hlavní rizikovou složku lepku se považuje bílkovinná frakce gliadin.

Neceliakální glutenová senzitivita (NCGS) byla odborníky teprve nedávno uznána jako součást skupiny obtíží vyvolaných lepkem. Je definována jako onemocnění projevující se gastrointestinálními nebo extraintestinálními sym­ptomy, jež vyvolává konzumace stravy obsahující lepek u jedinců, kteří netrpí ani celiakií, ani alergií na pšenici (Hoffmanová I., 2015).
Postižené osoby často trpí syndromem tzv. propustného střeva (leaky gut, neboli intestinální permeabilita), kdy mezi buňkami, které vytvářejí vnitřní epitel tenkého střeva, vznikají prostory, které umožňují bakteriím, toxinům, některým bílkovinám a nestráveným cukrům pronikat ze střeva do krevního oběhu, potažmo ovlivňovat skrze ligandy a příslušné receptory funkce mozgu a dalších důležitých tkání.
Intenzivně je v této souvislosti zkoumána také funkce proteinu zonulin, reps. genu pro zonulin, jehož exprese je v rámci dlouhodbé vysoké expozici lepku zvýšená – tedy může vést k narušení integrity výstelky střevního epitelu a zvětšení prostoru pro potenciální průnik různých nestrávených/nežádoucích složek potravy do krve.


Jak u celiakie, tak u různých forem přecitlivělosti na lepek dochází k aktivaci T-buněk v gastrointestinálních sliznicích a jejich potenciální hyper-funkci.
Celiakie jako manifestovaná nemoc je v současnosti považována za autoimunitní poruchu a postihuje cca 40-50 tisíc obyvatel ČR (dlouhodobě je počet diagnostikovaných osob v USA i Evropě kolem 1 % populace). Tyto zánětlivé změny působí globální poruchu střevních funkcí (tj. terminální fáze trávení potravy, vstřebávání jednotlivých složek ze stravy, jejich následná sekrece a intestinální motilita). Tyto změny jsou téméř vždy provázeny také změtnou střevní mikrobioty (tzv. dysbióza), obvykle s přemnožením gram-negativních mikrobů a snížením ochranných slizničních bifidobakterií, což může vést až k syndromu bakteriálnímu přerůstání (tzv. SIBO) a syndromu střevní pseudoobstrukce. Dosud není známo, co přesně bývá příčinou, co následkem, a co koincidencí těchto obtíží.
Různými formami trávících obtíží trpí v průběhu života dle pozorovacích studií až 80 % západní populace, manifestovaným tzv. syndromem dráždivého tračníku (IBS) spojeným s funkční dyspepsií až kolem 20 % obyvatel (!).

Jasné příčiny přitom nejsou známé a pacienti tak často odcházejí s nejasnou, resp. nijak neuspokojící diagnózou. Moderní bývá v současnosti předepisování nízkých dávek antidepresiv.

Narůstá evidence, že mnoho GIT potíží může být spojeno s nadměrnou konzumací určitých rizikových složek potravin, jakými jsou lepek, kasein, či fruktóza a citlivostí (nikoli nutně manifestovanou alergií) na tyto složky. V těchto případech může vést vynechání lepku (příp. dalších problematických složek potravin) k žádoucímu zlepšení.
Velká studie probíhající v letech 1969-2008 na více než 29 tisíc jedincech přišla se závěrem, že lidé s diagnostikovanou, nediagnostikovanou nebo latentní (skrytou) celiakií nebo intolerancí lepku mají vyšší riziko předčasného úmrtí, většinou na oběhová onemocnění nebo rakovinu.


Když se klient svěří svému výživovému poradci

Dlouhodobé zkušenosti z výživového poradenství nejen v ČR ukazují, že již
3–6měsíční bezlepková „dieta“ nebo alespoň vynechání pšenice a výrobků z pšeničné mouky může mít řadu příznivých účinků na trávení i na celkové zdraví.

Opatření se týkají běžné stravy, kdy lze pšeničnou mouku nahradit např. moukou pohankovou, rýžovou nebo kukuřičnou. Kulinářské výrobky z takových mouk „nelepí“, proto je zapotřebí do těsta přidat více vajec, než je uvedeno v receptech s lepkovou pšeničnou moukou.
Ačkoliv někteří „odborníci“ straší při vynechání pšenice rizikem možného deficitu některých vitamínů skupiny B (zejména B1, B2, B3, B9 – tzv. metabolické vitamíny klíčové pro správnou funkci energetického metabolismu) či *vlákniny, toto určitě nehrozí, zařadí li klient do svého jídelníčku jiné – téměř neproblematické zdroje jako quiona či amaranth, které jsou navíc bohatým zdrojem bílkovin s plným aminokyselinovým spektrem.

*mnoho v minulosti realizovaných studií upozorňujících na rizika spojené 
 s vynecháním lepku (resp. běžně konzumovaných lepkových obilovin/potravin) jsou u výzkumných osob právě často spojeny s absencí vlákniny a dalších ochranných látek rostlinného původu (polyfenoly, antioxdanty, …), které přímo působí nejen proti zánětu GIT.

U jedinců s NCGS, kteří se svěřují se syndromem tzv. dráždivého tračníku, se vyplatí vystříhat se běžných potravin s obsahem nejenom lepku, ale i glutamátu a umělých sladidel a nahradit je potravinami tzv. přirozeně bezlepkovými. Znamená to, že se pšenice, žito, ječmen a většina odrůd ovsa nahrazuje rýží, kukuřicí, pohankou, amarantem, cizrnou, prosem popř. luštěninami.

Bezlepková dieta vede rychle k vymizení obtíží u většiny jedinců s NCGS, u některých nemocných je však její efekt jen částečný.
U řady pacientů s gastrointestinálními obtížemi (např. u dráždivého tračníku) je vhodné konzumovat citrusové ovoce, drobné plody, kiwi a jako přílohy (k masu) vedle brambor také batáty, vodnici, tuřín, zelené fazolky a růžičkovou kapustu. Kapie, špenát, čínské zelí a hlávkový salát jsou vhodné do zeleninových salátů, které zvýší sytivý efekt jídla, když je vynechána klasická sacharidová příloha (jako knedlíky z pšeničné mouky či jiné moučné přílohy s lepkem).


Co lze dále doporučit?

Takto „postiženým“ klientům se doporučují potraviny určené pro bezlepkovou dietu. Poradce by však měl pečlivě zkoumat, zda byly tyto potraviny testovány na obsah lepku. Podle studií VÚPP v Praze (Gabrovská D., 2015) se totiž ukázalo, že určité procento potravin běžně prodávaných jako bezlepkové přesto obsahuje nadlimitní množství lepku (více než 20 mg/100 g), který by mohl zejména u celiaků vyvolat značné zdravotní potíže.

Postiženým osobám jsou vedle speciálních bezlepkových směsí k domácí výrobě bezlepkového pečiva nabízeny i výrobky z amarantu. Má v zrnu vyšší obsah bílkovin, výhodné složení aminokyselin, zvláště pro tělo nezbytných esenciálních, a v kombinaci s rýžovou a kukuřičnou moukou poskytuje tělu biologicky hodnotné spektrum aminokyselin, srovnatelné s vysoce kvalitní bílkovinou vaječného bílku.

U NCGS se někdy doporučuje vyloučit z jídelníčku také kasein, tedy mléčné výrobky. Lze je ovšem nahradit práškovým instantním „mlékem“ sojovým, kokosovým, rýžovým a pohankovým. U NCGS prohlubuje nepříjemné zánětlivé symptomy výrazná převaha nenasycených omega-6 nad omega-3 mastnými kyselinami ve stravě, kterou lze částečně vyrovnávat konzumací vhodných potravin bohatých na živočišné (tedy biologicky aktívní) formy omega 3 mastných kyselin – EPA a DHA, resp. redukcí potravin bohatých na omega 6 (zejména těch průmyslově ultra zpracovaných). Vhodnými zdroji oemga 3 mk jsou tedy tučné ryby (všeobecně se nejen z hlediska rizikovosti jejich kontaminace těžkými kovy doporučují 2-3 porce týdně), dále mořské řasy, kvalitní vejce, maso, játra (pozor na vysoký obsah aktivní formy vit. A), či doplňky stravy s vysokým obsahem omega 3 (kapsle s rybím tukem, krill olej … přičemž velkou roli sehrává kvalita doplňku z hlediska zdroje, čištění-purifikace, balení a skladování).

Osobám, které jsou „na štíru“ s přirozenými, protizánětlivě působícími látkami z ovoce a zeleniny (např. proto, že na ně vláknina působí flatulentně), lze jako doplňky nabízet extrakty z drobného ovoce s definovaným obsahem přírodních antioxidantů a další látky antioxidační povahy (např. kurkumin, kvercetín, šípek a mnoho dalších).

Za velmi významné a dobře zdokumentované specifikum související a do značné míry se podílející nejen na vzniku střevních disfunkcí (IBS, IBD) včetně autoimunitních zánětů patří deficience vit. D, který v určitých fázích roku (tzn. prevalence) postihuje až cca 60-90 % populace napříč celým světem (mj. v závislosti na použitých směrnicích a doporučeních pro „normální“ hladinu krevního kalcidiolu). Platí dlouhodobá pozitivní korelace mezi zeměpisnou šířkou a výskytem autoimunitních nemocí – čím dále od rovníku, tím vyšší incidence).
Dostatečná hladina vit.D (měřeno koncentrací kalcidiolu v krevním séru
cca 160 nmol/L, resp. cca 55-65 μg/L) sehrává nesmírně důležitou roli
mj. v rámci buněčné diferenciace a proliferace, metabolismu vápniku a fosforu, správné funkce štítné žlázy a energetického metabolismu, adekvátní imunitní odpovědi (správná aktivace T helper lymfocitů, makrofágů a fagocytů), tvorbě a sekreci inzulinu (podílí se také na vzniku inzulínové rezistence a obezity), v neposlední řadě kódování a exprese DNA (vit. D se podílí na regulaci cca 10 % lidského genomu). K dosažení, resp. udržení adekvátní hladiny vit. D je v pro většinu populace v ČR nezbytný příjem 2000-10000 IU vit.D/den v období říjen-duben (není schopno zabezpečit sluneční záření)


Na závěr je potřeba zmínit ohromně množící se evidenci, která pouzkazuje na velmi těsnou spojitost mezi skladbou lidské mikrobioty v kontextu se vznikem a rozvojem tzv. „leaky gut“, IBS, IBD, SIBO či autoimunitních zánětů jako Ulcerózní kolitída a Crohnova nemoc.
Do značné míry účinným, avšak individuálně specifickým řešením mnoha poruch zažívacího traktu je tak konzumace probiotických potravin, resp. dobře sestavené probiotické kůry , která může vést k upravení vztahu benefiční (bifido a lakto baktérie, enterokoky, peptostreptokoky, atd.) a oportunistické (clostrídie, bacili, streptokoky, stafylokoky, helicobakter, atd.) „flóry“ – potažmo zlepšení mnoha střevních funkcí (svalové, endokrinní, nervové, signální, imunitní, atd.)

Co říct závěrem?

Na základě různých statistických údajů a průzkumů je zřejmé, že mnoho různých poruch trávícího traktu (potažmo funkcí nervových, imunitních, endokrinních) trápí v určitých obdobích většinovou část naší západní populace. Ty jsou často souhrně označovány jako tzv. syndrom dráždivého tračníku, či syndrom propustného střeva s nejasnou (nespecifickou) příčinou.
Celý trávící trakt tvoří ohromnou spleť mnoha různých vzájemně provázaných funkcí, jejichž vzájemná souhra a vyváženost v každém momentu rozhoduje o zdraví či nemoci jedince. Drtivá většina civilizačních nemocí je dnes spojována se určitým typickým složením a funkcí střevní mikrobioty, resp. stavem trávícího ústrojí, kde se doslova rozhoduje o osudu našeho stravování, resp. naší výživy. Do popředí moderní medicíny a vědeckého zkoumání se tak opět navrací slavný Hippokratův výrok „Všechny nemoci začínají ve střevech“. 

Navzdory značné příčinné i funkcní složitosti mnoha výše uvedených zdravotních obtíží existuje celá řada dobře vědecky i empiricky podložených metod a postupů, jak už v poměrně krátkém časovém horizontu několika týdnů/měsíců vhodně kompenzovat či zvrátit nejen jejich symptomy, ale také samotnou příčinu. Tento článek stručně nastínil pouze několik z nich.

Pro tyto účely jasné a vědecky podložené osvěty proběhne již 4. 5.
v prostorách FTVS – Prahe 6 celodenní odborný seminář pod hlavičkou AVP ČR, jehož primárním cílem bude poukázat na souvislosti a spojitosti nejen (nadměrné) konzumace lepku a našeho zdraví. Výsledkem pak budou praktické doporučení pro různé skupiny obyvatel (dle věku, zdravotního stavu, typu výživy, atd.), které lze aplikovat a doporučovat v každodenní praxi svým známým a blízkým.

Těšit se můžete na špičkové lektory, bohatý program (završený získáním certifikátu o absolvování odborného semináře), partnerskou výstavku (vzorky, ochutnávky, doporučení) a skvělou atmosféru !

Autoři článku:

Ing. Ivan Mach, CSc.
Bc. Ján Staš

nuts-3248743_960_720 (1)

Aktualita: Proč může být konzumace ořechů krok správně i vedle.

by with No Comment Aktualita

Již dlouho je empiricky i exaktně známo, že z pravidelné konzumace ořechů (příp. dalších olejnatých plodů) plyne mnoho potenciálních zdravotních benefitů. Obecně tedy ořechy, i navzdory jejich poměrně vyšší energetické hodnotě, považujeme za tzv. zdravou potravinu.

Je tomu tak zejména díky jejich širokému spektru vitamínů, minerálních látek, fytochemikálií (látek rostlinného původu), antioxidantů, esenciálních mastných kyselin, atd. Nenasycené mastné kyseliny v ořeších efektivně snižují velmi husté frakce LDL cholesterolu (vLDL) a naopak zvyšují HDL frakce.
Velká studie realizovaná na 210 000 zdravých jedincích, která trvala až 32 let přišla se závěrem, že ti, kteří konzumovali pouhých 30 gramů ořechů
5 dní v týdnu měli v porovnání s kontrolní skupinou (bez konzumace ořechů) až 14 % nižší riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí a 20 % nižší riziko srdeční příhody.

Jako zřejmě u každé potraviny, ani zde však není vyjímkou, že „dávka tvoří lék či jed“ a o tom, jestli konzumace ořechů bude či nebude tzv. zdravá rozhoduje především to, jak dokážeme maximalizovat biologickou dostupnost příznivých látek (tzn. jejich vstřebatelnosti v trávícím traktu, resp. využitelnost přímo v buňkách) a naopak minimalizovat její potenciální škodlivý efekt. 

Ani u tzv. zdravých potravin tedy rozhodně neplatí ono Leninovské „čím více, tím lépe“, častokrát je tomu dokonce naopak. Přílišná nadkonzumace téměř jakékoliv potraviny s sebou nese potenciální rizika z hlediska hromadění škodlivých látek (tzv. těžké kovy, pesticidy či tzv. antinutriční látky), jednotvárnosti naší stravy (tzn. potenciální vytěsnění dalších metabolických drah), nasycení kapacity pro jejich využitelnost (mikrobiální, enzymatické, transportní), atd.

Zejména u ořechů byla evolučně vždy známá jejich těžká dostupnost (jak je nasbírat, rozlouskat, skladovat …), a tak i jejich poměrně vysoká vzácnost.
Evolučně nikdy nebyl v přírodě „po ruce“ 200 gramový pytlík směsy ořechů, navíc kdykoliv v roce. Jejich velmi pracná dostupnost (zrovna tak jako u mnoha dalších potraivn) tak evolučně zajišťovala také jejich optimální dávku.

V současnosti jsou tak dobře popsány látky obsaženy nejen v ořeších, které v kontextu nadmírné konzumace dané potraviny působí pro lidský metabolismus kontraproduktivně.
Jde o mnohé antinutrční faktory (zejména kyselina fytová), inhibitory trávících enzymů (amylázy, proteázy, pepsinu) či různé plísně přirozeně se vyskytující v ořeších (jejich koncentrace roste s dobou jejich skladování). Těmito a mnoha dalšími mechanismy je rostlinná říše, stejně jako živočišná, vybavena k obraně vůči predátorům.

Na 100 gramů suché váhy ořechů tak připadá následující přibližná koncentrace kyseliny fytové (odvíjí se od původu, délky skladování, atd.): 
– Brazilské = 1719 mg 
– Mandle = 1138 – 1400 mg 
– Vlašské ořechy – 982 mg 
– Lískové ořechy – 648 – 100 mg

Pro srovnání, u ovesných vloček tomu bývá obvykle cca 1175 mg,
u rýže 990 mg (u hnědé paradoxně více jako u bílé, zrovna tak z hlediska arsenu), u kukuřice 367 mg. 
V kontextu s využitelností některých obsažených minerálních látek, například zinku, tak v přítomnosti 2 mg kyseliny fytové klesá jeho absorpce (= biologická dostupnost) o cca 18 %, při koncentraci 25 mg je tomu už 64 %, a u koncentrace 250 mg až 82 %.

Vzhledem k vysoké sebereflexi mnoha tradičních národů a kultur si tak většina z nich osvojila mj. efektivní postupy úpravy a přípravy všech potravin, zejména rostlinného původu, které bývali častou příčinou mnoha zdravotních neduhů.
Jedná se zejména o techniky mletí, namáčení, klíčení, fermentace, sušení, atd. Z dostupných historických ale i současných informací lze usuzovat, že neexistuje zřejmě žádná tradiční kultura, která by ve svém mezigeneračně pečlivě vyselektovaném stravování neměla zakořené jídla kvašené, macerované či sušené.

U ořechů tak bylo a je známé jejich namáčení a následné sušení, kterým lze takto mj. minimalizovat obsah kyseliny fytové a dalších antinutričních látek, ergo maximalizovat biologická dostupnost přítomných minerálních látek (zejména hořčík, železo, zinek a selen), vitamínů, a dalších živin. 



Z výzkumu vyplývá, že namáčení ořechů po dobu 18 hod vedlo ke snížení obsahu kyseliny fytové až o 50 %, a naopak zvýšení koncentrace enzymu fytáza, který redukuje aktivní (hexa) formy kyseliny fytové na nižší formy (IP1-5) – ty pak mají mnohem nižší vazební kapacitu. 

Podobně je tomu u obilovin či luštěnin. Namáčení luštěnin následováno jejich povařením snižuje obsah kyseliny fytové až o 76 %.

Opakem bývá tradiční úprava ořechů „dle našeho gusta“, tedy smažení či pražení, které už při teplotě 80°C (po dobu 10 minut) téměř kompletně redukuje obsah prospěšné fytázy, navíc drasticky zvyšuje peroxidaci (zejména polynenasycených) mastných kyselin a dalších prospěšných látek (u omega 3 mastných kyselin proces peroxidace /žluknutí/ začíná už při teplotě 27°C) .
Vhodné je tedy vyhnout se smažení či jiné přílišné tepelné úpravě ořechů (pečení, blanširování, atd.), zejména u těch bohatých na polynenasycené mastné kyseliny (tj. mandle, vlašské ořechy či arašídy, které jsou de facto luštěninou). Méně problematické jsou v tomto ohledu ořechy s vyšším obsahem mononenasycených mastných kyselin, jako makadomové, kešu či para ořechy.


Jaké jsou další účinné postupy pro zvýšení „výživnosti“ ořechů:

  • kombinujte ořechy se zeleninou – vitamín A účinně inhibuje (blokuje) přítomnost kyseliny fytové a zvyšuje absorpci přítomných antioxidantů a dalších živin. Totéž dělá vit. C 
  • pokud chcete své ořechy krátce a šetrně blanšírovat, dělejte tak za použití kvalitních tuků (ghee máslo, extra panenský olivový olej), které díky přirozeně obsaženým vitamínům A, D, E zvýší endogenní produkci enzymu fytázy (produkcí vlastní střevní mikrobioty), navíc účinně brání (či alespoň zníží) peroxidaci přítomných lipidů – viz obrázek výše.
  • střídejte typy ořechů, stejně tak jako typy ovoce, zeleniny, obilovin a všeho dalšího – každá z potravin obsahuje naprosto jedinečné spektrum živin a bakterií, které pouze prospějí vaší „metabolické flexibilitě“.
  • dalším vhodným krokem je zkrátka vybírat ořechy co možná nejčerstvější, tzn. nesmažené, nepražené a ideálně také nesolené, čím mimo jiné také zvýšite svou šanci, že se nimi nebudete přecpávat 🙂

Zdroje:

https://www.hsph.harvard.edu/…/hsph-in-t…/nuts-heart-health/

http://www.onlinejacc.org/content/70/20/2519

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4325021/