Kdekoliv se v těle něco hromadí a stagnuje, vznikají podmínky pro zánět (stolice, žluč ve žlučníku, v místě, kde ponecháme gumičku na ruce). Místo je teplejší a prokrvenější, krev odklízí zbytky zánětlivých reakcí, na povrchu dochází ke zčervenání a zteplání díky vyššímu prokrvení. Mimo cévy se dostává naopak tekutina s protizánětlivými živinami a ochrannými látkami (otok), který je také ochranou, tj. omezuje hybnost, bolest. Je to ochranný faktor působící jako dlaha či obvaz.
Mechanismus běžného zánětu je pro organismus nezbytný: odstraňuje z postiženého místa staré, nefunkční tkáně a dodává tam stavební látky pro buňku a její stěnu, zejména cholesterol. Zánět velkého rozsahu nebo častý zánět ale představuje takové narušování tkáně, že tkáň přestává být funkční, vzniká chronický zánět spojený s vysokou potřebou cholesterolu, z něhož se může vytvořit usazený plát na viniční straně cévy a ateroskleróza.
Když něco tělu chybí (živina či mikroživina), může vzniknout onemocnění. Např. kurděje, chybí-li vápník, chybí-li vit. D, vzniká křivice, když chybí vit. B1, vzniká beri beri. Když mikroživinu doplníme, onemocnění zmizí, protože odstraníme jeho příčinu. Když těchto látek chybí více nebo chybí delší dobu, pak začne obvykle chybět i nějaký enzym (např. všechny vitaminy skupiny B fungují jako tzv. koenzymy – tj. aktivují enzymy nebo Se a Zn aktivují tělesné antioxidační enzymy (SOD a GSPx). Chybí-li např. enzym laktáza, laktóza se nerozštěpí, naváže na sebe vodu (je laxativní) a vznikne průjem. Trávicí enzymy mají dvě části – bílkovinnou a nebílkovinnou, ta nebílkovinná bývá vitaminové nebo minerální povahy.
Když se nedostatek neupraví přidáním mikroživiny, je už třeba dodat kompletní enzym. Příznaky nedostatku mikroživin jsou nespecifické – vzniká únava, nespavost, bolesti, proto lékař není schopen obvykle nic diagnostikovat, avšak výživový poradce by měl „diagnostikovat“ chybějící mikroživinu a doplnit ji! Když však už chybí enzym, bývá sice pozdě, ale lze to zjistit z biochemické zkoušky krve.
Při nedodání protizánětlivých látek, obvykle vitaminů a minerálních látek, postupně vzniká degenerativní stadium nemoci, tj. chronické zánětlivé onemocnění a postupně SYSTÉMOVÝ ZÁNĚT jako arthritis, diabetes, nádorová onemocnění atd. To nejjednodušší, co může výživový poradce udělat, je podat zeleninové šťávy (s mineráliemi a enzymy).
Zánět je odpovědí organismu na poškození tkáně. Fyziologicky zastává obrannou funkci, ale může být také poškozující reakcí organismu (rozvoj chronického zánětlivého procesu). Může být vyvolán infekčními mikroorganismy, působením chemických a fyzikálních vlivů nebo ischémií tkáně.
Zánětlivá odpověď probíhá nejprve lokálně (aktivace koagulačního systému, kininového, komplementového a fibrinolytického). Poté následuje systémová odpověď (horečka, leukocytóza, tachykardie, zvýšení produkce proteinů akutní fáze, vyplavení glukokortikoidů). Cílem těchto procesů je ohraničit poškozené ložisko, eliminovat šíření patogenního agens, stimulovat přirozenou a specifickou imunitní odpověď, navození ztracené homeostázy a reparovat poškozenou tkáň. Zánět má složku alterativní, exsudativní, proliferační a imunitní.
Když sníme jednoduchý sacharid, jako cukr, hladina cukru v krvi rychle vzroste. V odpověď začne slinivka vylučovat inzulín, aby přesunul cukr do buněk, kde bude uskladněn jako zásoba energie. Pokud jsou buňky plné a další glukózu nepotřebují, nepřijmou ji.
Jakmile plné buňky extra glukózu odmítají, hladina cukru v krvi vzroste, což vede k další tvorbě inzulínu, a cukr je proměněn na tuk a uskladněn v tukových tkáních.
Hladina cukru v krvi je udržována ve velmi úzkém rozsahu. Nadbytečné molekuly cukru se pak navazují na různé bílkoviny (vznikají tzv. pokročilé produkty glykace), které jsou pro-zánětlivé a poškozují stěny tepen – působí zánět. Opakovaná poškození těmito látkami vedou k tvorbě zánětů. Když si několikrát denně „zvednete“ hladinu cukru v krvi, je to totéž, jako byste rozdírali citlivou vystýlku svých tepen kartáčem.
Vraťme se ke koblize. Tato nevinně vypadající dobrota obsahuje nejen cukr, ale byla upečena v jednom z mnoha omega-6 tuků, například v sójovém. Brambůrky a hranolky se smaží v sójovém oleji. Polotovary jsou vyráběny s omega-6 tuky, aby se prodloužila jejich životnost. Ačkoliv omega-6 mastné kyseliny patří mezi esenciální, jsou součástí každé buněčné stěny, která kontroluje výměnu látek mezi vnitřkem buňky a okolím, musí být konzumovány ve správném poměru k omega-3 tukům, což většinou nenastává. Pokud se tato rovnováha posune ve prospěch přílišné konzumace omega-6 tuků, produkují buněčné membrány blokovací chemikálie, tzv. cytokiny, které přímo způsobují záněty. Dnešní strava obsahuje extrémní nepoměr těchto olejů. Tato nerovnováha se pohybuje mezi 15:1 až do 30:1 ve prospěch omega-6. To znamená obrovské množství cytokinů vyvolávajících záněty. Optimální zdravý poměr by měl být 3:1.
Aby to bylo ještě horší, nadbytečná tělesná hmotnost, kterou sebou díky konzumaci takových pro-zánětlivých potravin nosíte, vede k tvorbě přeplněných tukových buněk produkujících velké množství pro-zánětlivých chemikálií, které poškození způsobená vysokou hladinou cukru v krvi dále zhoršují. Proces, který začal koblihou, se promění v začarovaný kruh, který vede k onemocnění srdce, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce a nakonec např. Alzheimerově nemoci. Nelze utéct před skutečností, že čím více konzumujeme připravených a zpracovaných potravin, tím více si každodenně přidáváme k zánětům. Metabolizmus lidského těla není navržen k zpracování potravin plných cukrů a omega-6 tuků.
Existuje pouze jediný způsob, jak záněty odstranit, a tím je návrat k potravinám bližším přírodnímu stavu. K budování svaloviny potřebujete kvalitní bílkoviny, dále si vybírejte velmi komplexní sacharidy, jako například ovoce a zeleninu. Omezte zánětlivé tuky a zpracované potraviny, které je obsahují. Používejte místo nich olivový olej nebo máslo z mléka krav živených trávou.
Ing. Ivan Mach, CSc.